„Na reakci úřadu čekáme 9 měsíců.“ Z řešení zpackaného stavebního řízení je kuriozita, kritizují inženýři
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
Vláda se zbavila Pirátů a slibovala rychlé řešení problémů se stavebním řízením. Třičtvrtě roku od neúspěšného startu je však situace zjevně stále tristní. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) se stavebníci i projektanti stále musí pohybovat na hraně zákona, úřady po nich zkouší vyžadovat nyní už nezákonné formy podání a vládní řešení tzv. bypassem nepřineslo reálnou změnu. „Pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda ČKAIT Radim Loukota.
Zahlcené a paralyzované stavební úřady, trvající zásadní problémy a dlouhé měsíce nejistoty jsou zatím výsledkem vládních snah o digitalizaci stavebního řízení. „Jako příklad, jak se nyní vyřizují žádosti o stavební povolení, můžeme uvést žádost o stavební úpravy naší budovy v Legerově ulici v Praze. Požádali jsme ještě ,po staru‘ v červnu 2024 a po devíti měsících nemáme žádnou reakci ze strany příslušného stavebního úřadu,“ dává výmluvný příklad Radim Loukota.
Zatímco tzv. bypass měly mít možnost úřady využívat už od přelomu února a března, v prvním březnovém týdnu ministerstvo jen oznámilo rozšíření testovacího provozu na dalších několik desítek úřadů. Technologický bypass má pomoci úřadům překlenout potíže s digitálním systémem stavebního řízení, s nímž mají od jeho spuštění loni v červenci problémy. Přechodné období má platit do roku 2028, kdy má být hotový nový systém.
ČKAIT už v lednu kritizovala, že Portál stavebníka, který využívají stavebníci a projektanti k podávání žádostí o povolení, stále nefunguje. Původně měl být přitom opravený systém spuštěn už 10. prosince. V březnu zůstává situace stejná. Ačkoliv podle Radima Loukoty zmizely největší excesy, závažné problémy zůstávají. „Ani nadále systém neumožňuje vloženou projektovou dokumentaci prohlížet online v systému, ale je třeba ji stáhnout. Ovšem projektová dokumentace není nijak zabezpečena před zneužitím, například vodoznakem. Toto riziko zcizení může být pro řadu stavebníků či projektantů velmi nepříjemné, nemluvě o riziku zveřejnění i citlivých údajů,“ popsal potíže Radim Loukota.
Digitalizace stavebního řízení byla spuštěná loni 1. července. Od začátku ale měli s digitálními systémy problémy jak pracovníci stavebních úřadů a dotčených orgánů, tak projektanti a stavebníci. Kvůli těmto problémům premiér Petr Fiala (ODS) v září odvolal z pozice ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod Pirátů z vlády.
Minulý týden měla získat další stovka úřadů možnost využívat zmíněný technologický bypass. Ten propojuje starší lokální systémy stavebních úřadů s novými digitálními. Od února ho zkušebně používalo zatím 28 stavebních úřadů. Mezitím se podle ČKAIT setkávají stavebníci s „různými podobami kreativity“ ze strany stavebních úřadů, které se jim snaží vyhovět i bez ohledu na zákon. „Například nás žádají, zda by bylo možné kromě digitální verze přinést i projektovou dokumentaci v papírové podobě nebo podat dokumentaci přes datovou schránku. Obě tyto možnosti jsou však od 1. července 2024 nezákonné,“ uvedl Loukota.
Podle něj je sice skvělé, že na vládní řešení ve formě bypassu reagují v některých obcích pozitivně, stavebníků se to však netýká. „Bypass totiž není nic jiného než to, že se stavební úřady mohou vrátit do původních systémů a v nich vyřizovat žádosti o stavební povolení, kolaudaci a další. Ale nijak neřeší právní jistotu těch stavebníků, kteří po 1. 7. 2024 podali své žádosti mimo Portál stavebníka. Takže pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu. A smutné vysvědčení celého procesu digitalizace. Nemluvě o tom, že zatím nemáme jistotu, zda bude možné vypořádané žádosti a ověřené projektové dokumentace ze starých systémů bez problémů vrátit zpět do Portálu stavebníka,“ dodal Radim Loukota.
Dosavadní testování bypassu přitom přineslo řadu potíží a v praxi nelze podle informací samotného ministerstva práce mluvit o jasném úspěchu. Podle interního průzkumu mezi 21 dotázanými pracovníky úřadů bypass zhruba polovině z nich zjednodušil práci mírně, jen šesti významně. Žádnou změnu nezaznamenalo pět dotázaných pracovníků.
Podle průzkumu ČKAIT z minulého roku mezi 1100 respondenty se podle dřívější právní úpravy dalo ve většině případů získat stavební povolení v rozmezí půl až jednoho roku. „Nyní máme za sebou tři čtvrtě roku digitalizace stavebního řízení, která měla vše urychlit. Ovšem nastal pravý opak. Podle našich indikací, ovšem bez většího průzkumu, většina žádostí podaná v minulém roce je zatím podána marně respektive bez jakékoliv reakce ze strany stavebního úřadu. Ty jsou zcela paralyzované, a to zejména tím, že většina stavebníků podala své žádosti do 30. června 2024, aby se řešily ještě podle starého stavebního zákona. Je třeba podotknout, že do poloviny loňského roku přišlo na stavební úřady tolik žádostí jako za obvyklý rok,“ dodal Loukota.
