Jak DeepSeek obešel americkou Maginotovu linii. Čínský šok v závodu umělých inteligencí

Vypadalo to jako jeden z těch obrazů ukazujících kapitány BigTech scény, když přišli políbit Trumpův prsten. Americký prezident na konci ledna předstoupil před novináře v doprovodu šéfa OpenAI Sama Altmana, šéfa firmy Oracle Larryho Ellisona a šéfa japonského konglomerátu SoftBank Masajošiho Sona a oznámil projekt Stargate. To je platforma, jež má investovat až sto miliard dolarů do datových center a zdrojů energie pro rozvoj umělé inteligence.

Ten projekt není úplně nový, začal se chystat už za Bidena a Son se snažil budovat most mezi Japonskem a Amerikou už v prvním Trumpově období. Před pár dny, když se schylovalo k veřejnému oznámení, se stalo něco bezprecedentního. Elon Musk, který se v druhé polovině loňského roku stal Trumpovým fanouškem číslo jedna a po volbách nejviditelnější pravou rukou, začal do projektu veřejně rýpat. Slíbené peníze ve skutečnosti nejsou k dispozici, tvrdil například. Když se na to Trumpa novináři zeptali, reagoval nonšalantně. Nijak zvlášť ho to prý neznepokojuje, rozumí tomu. „Musk nesnáší jednoho z těch lidí v tom dealu,“ vysvětlil. Tím jedním je zakladatel a šéf OpenAI Sam Altman.

Na Altmana ale čekalo ještě něco horšího než kritika od Muska, s nímž je už nějaký čas veřejně na kordy. Na burze totiž náhle poklesla hodnota akcií firmy Nvidia o 17 procent, v dolarovém vyjádření šlo o největší ztrátu hodnoty akcií v dějinách. Nvidia, americká firma původně známá široké veřejnosti jako výrobce grafických karet, si v posledních letech vydobyla privilegované, kvazimonopolní místo v dodávkách procesorů, tzv. GPU, používaných pro trénování modelů umělé inteligence (AI). S vypuštěním ChatGPT v roce 2022 začaly závody v investování do této technologie a s nimi i nebývalý vzestup Nvidie. Všichni velcí hráči začali budovat datová centra plná čipů od Nvidie jako o život a firma měla větší tržní kapitalizaci, než je hodnota akciových trhů Británie, Německa a Francie dohromady.

Krátce po oznámení Stargate ovšem dorazilo na akciové trhy to, co bychom mohli popsat jako tlakovou vlnu po explozi na poli AI. Malý čínský AI startup DeepSeek loni v listopadu oznámil svůj model V3 a pak, 20. ledna, v den inaugurace Donalda Trumpa, model R1. Po týdnu k investorům dolehl šok, jejž v AI kruzích tyto modely způsobily. Firma s 200 zaměstnanci vyvinula produkt, který se mohl měřit s nejvyspělejšími americkými modely. Navzdory americkému čipovému embargu, bez viditelné podpory čínského státu či velkých čínských firem, se zaměstnanci bez zahraniční (tedy americké) praxe. A hlavně s daleko menšími nároky na výpočetní sílu pro trénování i fungování modelů. Asi pětačtyřicetkrát menšími.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.