Čistky v ÚSTR. Přes 150 historiků vystoupilo proti „nezodpovědnému řízení“ ústavu

Uvnitř Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je v posledních dnech poměrně dusno. Části zaměstnanců a uznávaných historiků vadí způsob vedení pod současným ředitelem Ladislavem Kudrnou. Od jeho nástupu do funkce měla z ústavu odejít asi čtvrtina všech zaměstnanců a kritici hovoří o personálních čistkách. Proti zásahům do zaběhlých struktur se nyní ve společné prohlášení vymezilo také více než 150 českých historiků a historiček působících mimo ÚSTR.

Mezi osobnostmi, které kritické prohlášení podepsali, je třeba bývalý rektor olomoucké univerzity Jaroslav Miller, náměstek ředitele Národního muzea Michal Stehlík, spisovatel Pavel Kosatík, ředitelé regionálních muzeí a desítky dalších výrazných postav historické vědy i odborníků.

Signatářům prohlášení, které dnes jeho autoři zaslali deníku Echo24, vadí celková destabilizace i míra ovládnutí ústavu konkrétní skupinou lidí. Zmiňují také nevysvětlené kroky současného ředitele Ladislava Kudrny proti týmu oddělení vzdělávání či rozpuštění redakční rady časopisu Paměť a dějiny, k němuž došlo v posledních dnech.

Historici se rovněž obávají, aby zpřetrhání dosavadní práce nepostihlo i s ústavem propojený Archiv bezpečnostních složek (ABS). Vyzvali proto Radu ÚSTR, které předsedá vojenský historik Eduard Stehlík, k nápravě vzniklé situace. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři právě Stehlíkovi a řediteli Kudrnovi. Pokud se tak nestane, měl by podle nich zakročit Senát, který členy rady ÚSTR volí a odvolává.

Aktuální dění na ÚSTR sledují historici se znepokojením. „Za zhruba deset měsíců od nástupu současného ředitele do funkce bylo z této instituce propuštěno nebo pod tlakem odešlo 34 osob, tj. zhruba 25 % všech zaměstnanců ÚSTR,“ upozorňují historici v prohlášení.

„Jako historikům a historičkám působícím mimo ÚSTR nám nepřísluší komentovat jednotlivá personální rozhodnutí současného ředitele. Míra destabilizace, nezodpovědného hospodaření s veřejnými prostředky a autoritářského ovládnutí instituce však již významnou měrou ohrožuje práci, která svojí důležitostí přesahuje samotný ÚSTR, což platí především o celospolečensky zásadní modernizaci dějepisného vzdělávání,“ dodávají.

Ředitele Kudrnu kritizovali v polovině března v otevřeném dopise i někteří zaměstnanci ústavu. Ředitel podle nich šikanou, cenzurními zákroky, nehospodárnými kroky a nezodpovědnými personálními změnami ohrožuje fungování ústavu i moderní historické vzdělávání v Česku. Vedení ústavu se proti kritice ohradilo. Odmítlo jakékoliv cenzurní zásahy. Ohledně personálních změn uvedlo, že jsou zcela v kompetenci ředitele, nikoliv zaměstnanců, a odvolání předcházela řada jednání.

 

Rada ÚSTR vedená Eduardem Stehlíkem se Kudrny minulý týden ve sporu s částí zaměstnanců zastala a vyjádřila mu podporu. Ředitel ústavu podle rady svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen.

ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Existenci ústavu provázejí časté spory, které pokračují i po nástupu nového ředitele.

Kudrna je v čele ústavu od loňského května. Kvůli jeho jmenování tehdy rezignovala celá Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů, která je poradním orgánem ředitele. Její členové nesouhlasili s koncepcí nového ředitele a také zpochybňovali, zda má Kudrna předpoklady k profesionální práci historika. Poukazovali mimo jiné na jeho údajné plagiátorství, což ředitel odmítl.