Nesplácení dluhu USA vážně ohrozí světovou ekonomiku, varoval MMF. Situaci řeší G7

Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala v pátek a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury. Před vážnými důsledky nesplácení amerického dluhu ve čtvrtek varoval Mezinárodní měnový fond (MMF).

Guvernér centrální banky hostitelského Japonska uvedl, že schůzka G7 se může zabývat rovněž americkou dluhovou krizí, a dodal, že skupina musí být připravena reagovat na případné dopady, jaké tato krize může mít na globální trh. "Věřím, že americké úřady udělají vše pro to, aby k tomu nedošlo," řekl guvernér Kazuo Ueda, když se ho novináři zeptali na možnost, že by Spojené státy nesplácely svůj dluh.

"Bezprostřední následky by musely řešit americké úřady. Ale (skupina G7) bude pravděpodobně situaci pečlivě zkoumat ... a podle potřeby reagovat," řekl podle agentury Reuters Ueda a dodal, že japonské úřady vývoj pozorně sledují. Ministři a guvernéři centrálních bank jednají ve městě Niigata, které leží severně od Tokia na pobřeží Japonského moře.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek varoval, že nesplácení dluhu USA by mělo "velmi vážné důsledky" pro americkou i světovou ekonomiku, včetně pravděpodobného nárůstu nákladů na půjčky. "Rádi bychom se těmto vážným následkům vyhnuli," uvedla mluvčí fondu Julie Kozacková. "Proto opět vyzýváme všechny strany, aby se sešly, dosáhly shody a co nejrychleji tuto záležitost vyřešily," dodala.

Podle Kozackové MMF zatím není schopen kvantifikovat dopad případného nesplácení závazků USA na tempo růstu světové ekonomiky. Fond v dubnu odhadl letošní růst světové ekonomiky na 2,8 procenta. Upozornil však, že v případě hlubších problémů na finančních trzích by růst mohl činit pouze jedno procento.

Kozacková dnes rovněž vyzvala americké úřady, aby se měly nadále na pozoru před novými problémy v bankovním sektoru, které by mohly nastat v důsledku vysokých úrokových sazeb. V USA se již letos zhroutily tři regionální banky, což vyvolalo napětí na finančních trzích. Kozacková nicméně ocenila "rozhodné kroky" amerických regulátorů k omezení dopadů kolapsu těchto bank.

Centrální banky se teď snaží globální ekonomice zajistit takzvané hladké přistání, jak se obvykle definuje snaha zvýšit úrokové sazby jen do té míry, aby zabránily přehřátí ekonomiky a zmírnily inflaci. Pokud by centrální banky tuto snahu přehnaly a ve snaze co nejrychleji zkrotit inflaci by zvýšily sazby příliš, mohly by způsobit masivní hospodářskou recesi s mnoha nezaměstnanými. Pak by se hovořilo o tvrdém přistání ekonomiky.

"Nesplácení závazků by ohrozilo výdobytky, kterých jsme dosáhli v posledních letech po usilovné práci, když jsme se zotavili z pandemie. A vyvolalo by pokles globální ekonomiky, který by nás vrátil hodně zpět," uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Americký prezident Joe Biden už naznačil, že by mohl zrušit cestu na příští schůzku G7, která se uskuteční příští týden, pokud se nepodaří včas vyřešit spor o zvýšení limitu pro zadlužení. Varoval také, že pokud se nepodaří rychle zvýšit limit povolených vládních půjček ze současných 31,4 bilionu dolarů (676 bilionů Kč), mohlo by to uvrhnout americkou ekonomiku do recese.

Americká dluhová krize doléhá na Japonsko velmi citelně. Země teď skupině G7 předsedá, hlavně ale drží významný podíl amerických státních dluhopisů. Z tohoto pohledu je největším věřitelem Spojených států, zatímco Čína se amerických dluhopisů postupně zbavuje.

"Skupina G7 nebude schopna přijít s řešením toho, co je čistě domácím a politickým problémem Spojených států, i když by mohla potvrdit své odhodlání spolupracovat na stabilizaci trhů, pokud by nastal nejhorší scénář," řekl analytik výzkumného institutu Nomura Takahide Kiuči. "Za nápravu je zodpovědný výhradně Washington. Ale když se něco pokazí, ponesou hlavní tíhu všechny ostatní země," dodal.

Limit pro zadlužení je částka, kterou schvaluje Kongres a která určuje, kolik si federální vláda může vypůjčit peněz na běžný provoz, a tedy na platby vládních účtů. Patří tam například platy státních zaměstnanců, financování armády, platby na sociální zabezpečení a státní zdravotní péči, stejně jako platby úroků ze státních dluhopisů. Desítky let bylo zvýšení tohoto limitu rutinní záležitostí, v posledních letech se z toho ale stalo politikum.

Na současný limit 31,4 bilionu dolarů vláda narazila už v lednu, ministerstvo financí ale využilo mimořádných opatření, aby vláda mohla čerpat více peněz. Ministerstvo nyní zvažuje, co podnikne dál. Yellenová nicméně varovala, že skutečně vážné problémy by mohly nastat už 1. června, kdy by Spojené státy nemusely být schopny splnit některé své finanční závazky.