Jak se Němci svlékli z kůže a z vlků se stali beránci. Průvodce po německé zázraku 1945 až 1955

POVÁLEČNÉ NĚMECKO

Jak se Němci svlékli z kůže a z vlků se stali beránci. Průvodce po německé zázraku 1945 až 1955
Harald Jähner ve své knize o bezprostředně poválečném Německu píše: „Vypukla skutečná taneční mánie. Lidé se bavili, kde jen mohli, a všude bylo slyšet pronikavý, vřískavý smích, který však mnohým šel na nervy.“ Foto: Profimedia.cz
3
Týdeník
Jiří Peňás
Sdílet:

Rudolf Vrba (1924–2006), kterému se podařilo na jaře 1944 utéct z Osvětimi a pak ještě za války sepsat zprávu o tom, k jakému strašlivému vraždění tam dochází, mi kdysi, když jsem s ním jako mladík dělal rozhovor, řekl: „Od 8. května 1945 nebyl v Německu jediný nacista, dokonce už ani jediný antisemita tam nebyl! Já, Žid s tmavými vlasy, jsem se tam cítil bezpečněji než jinde v Evropě. Němci jako kdyby svlékli kůži a byli z nich úplně jiní lidé. Ani jeden hitlerovec, všichni Hitlera najednou hrozně nenáviděli. Před měsícem by za něj položili život a mě by hned odpráskli. Teď najednou jako by to nebylo! Divní lidé, tihle Němci…“

Tento „německý zázrak“ s dokonalou proměnou je opravdu pozoruhodný úkaz, který tehdy překvapil i Spojence dobývající měsíce a měsíce Německo metr po metru. Němci se do poslední chvíle urputně bránili, ale jakmile byla 8. května podepsána kapitulace a boje skončily, nepadl ani jediný výstřel. Všude zavládl klid, Němci se ze zuřivých bojovníků stali pokornými beránky. Fanatismus z nich spadl jako stará kůže. Žádný odpor, žádné přepady, žádné sebevražedné jednotky, ani bájní vérvolfové se nikde neobjevili. Němci disciplinovaně a aktivně přistoupili k budování vzorné demokracie, respektive vzorného socialismu. Samozřejmě že to nebylo tak jednoduché.

Roky zrodu tohoto „nového“ Německa se zabývá kniha elitního německého novináře Haralda Jähnera Čas vlků / Německo a Němci 1945–1955. Je to výborně napsaná historicko-publicistická kniha, dalo by se říct portrét doby a portrét národa v jeho intimní podobě, v čase, kdy všechno staré padá a něco nového se rodí, ovšem nikoli z vlastního rozhodnutí, ale na troskách, v ruinách a rozvalinách, které ovšem tento houževnatý lid začne hned systematicky a důkladně odklízet. Už na jaře 1945 se v rozbitých městech vytvářejí úhledné cesty mezi hromadami suti a v létě už vyrážejí obyvatelé, především mladé ženy, špacírovat a hledat pár zachovalých kaváren a tančíren, které brzy začínají vznikat, kde to je jen trochu možné. A přidávají se kina a koncertní sály, brzy začnou vycházet časopisy a nové knihy.

Národ vrahů se promění jako švihnutím kouzelného proutku zpět do toho dobrého národa básníků, hudebníků a mudrlantů. S jednou podmínkou: že se nebude mluvit o jeho zločinech, především tom největším zločinu – o vyvraždění evropských Židů. O tom se ještě celé roky bude mlčet.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články