Kdo je proti EU, nemá právo žít

KOMENTÁŘ

Kdo je proti EU, nemá právo žít
Předseda rumunské strany AUR George Simion, který má ambice nahradit ve volbách Georgesca, kterému zakázali účast. Foto: Telewizja Republika
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Rumunská politická tragédie pokračuje. Jak známo, zakázala v minulých dnech tamní centrální volební komise účast favoritovi prezidentských voleb Călinu Georgescovi, který možná porušil a možná neporušil pravidla volební kampaně, který je ale určitě populista, euroskeptik a NATO-skeptik. I u nás vznikla debata o tom, jestli trochu jiný pohled na zahraniční politiku, než jaký vyznává dosavadní establishment v Bukurešti, mohl být hlavním důvodem pro vyloučení Georgesca. I eurooptimistům a NATO-optimistům, kteří jsou upřímnými demokraty, se taková varianta jeví příliš divoká a nepravděpodobná. Rumunská Ústřední volební komise o víkendu učinila těmto dohadům přítrž.

 

Uzávěrka pro podání kandidátek byla v neděli a v sobotu komise vyloučila dalšího uchazeče. Tedy uchazečku – Dianu Sosoacaovou, která je od Georgesca zřejmě ještě napravo a určitě větší exot. Sosoascaová vede menší politickou stranu S.O.S. Rumunsko a vyloučena z prezidentských voleb byla už loni na podzim. Důvodem tehdy bylo, že se staví proti členství své země v Evropské unii i v NATO, přitom, a to Ústavní soud připomněl explicitně, členství v obou organizacích je přece v ústavě. Takže prý Sosoascaová svými politickými názory porušuje ústavu. Ústřední volební komise se v sobotu odvolala na čtvrt roku starý nález ústavních soudců.

Před zajímavé otázky to staví i nás, nerumunské Evropany. Je ústava členského státu EU něco, co se nedá změnit? Samozřejmě že není, od toho snad v demokraciích existují ústavní většiny. Představa, že by v roce 1992 československé úřady nedovolily kandidovat separatistům ze Slovenské národní strany, nenapadla na české straně ani hardlinery typu Jana Kalvody. Protože to byli demokraté.

Dále: Máme mezinárodní organizaci, v tomto případě hlavně Evropskou unii, chápat jako záklopku, kdy po vstupu – bum, klap – už není cesty zpět? Unijní establishment nesnáší samotnou myšlenku, že by o odchodu z EU mohla reprezentace nějakého členského státu vůbec mluvit, včetně reprezentace tak chudého členského státu, jako je Rumunsko. Ale když bude Brusel vědět, že taková možnost je z politické soutěže vyloučena, mizí i pro něj důležitý motiv snažit se a aspoň v některých bodech vyjít vstříc svým kritikům.

Dnes jako bychom se v Evropě od devadesátkového pojetí demokracie poněkud odkláněli. Když se myšlení rumunských volebních komisařů a strážců ústavy dovede ad absurdum, proč nezakázat v eurovolbách kandidovat euroskeptikům, když žádají konec EU? A když už budeme v tom, proč z voleb nevyřadit i mírné euroskeptiky, kteří žádají částečný návrat kompetencí národním státům? Doba je vážná, reformy by se mohly zvrhnout.

Vyřazený favorit Georgescu podpoří v opakovaných rumunských volbách 4. května jiného politika, předsedu strany AUR Georga Simiona, který byl komisí připuštěn, ale patrně mu chybí Georgescův appeal. Nicméně AUR předtím podporovala Georgesca, jsou to přirození spojenci. AUR je v Evropském parlamentu členem stejné frakce jako česká ODS. Z této frakce o víkendu přijel do Bukurešti podpořit své rumunské souputníky Mateusz Morawiecki, bývalý a možná budoucí premiér Polska. Naši občanští demokraté nikde.

 

×

Podobné články