Fremr vzdal kandidaturu na Ústavní soud. Mluví i o nevybíravém tlaku

Soudce Robert Fremr stáhl svou kandidaturu na post ústavního soudce. Oznámil to v pondělí odpoledne na brífinku na Nejvyšším soudě v Praze, kde je místopředsedou. Podle něj ke svému rozhodnutí dospěl sám a informoval o něm prezidenta Petra Pavla, který jej přijal. Nominant hlavy státu byl v minulých týdnech kritizován za své rozhodování během komunismu, mimo jiné za podíl na kauze Olšanské hřbitovy, souzení emigrací nebo odsouzení skladového dělníka pro kritiku režimu. Na tento případ upozornil deník Echo24.

„Přiznávám, že jsem nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti,“ řekl na brífinku Fremr. Nechce prý, aby jeho předlistopadové působení v justici ohrozilo důvěryhodnost Ústavního soudu. Deníku Echo24 také řekl, že stažení kandidatury na ústavního soudce nijak nemění jeho pozici na Vrchním soudu v Praze.

Fremr také zmínil „nevybíravý tlak“ některých médií a naopak vyzdvihl ty, kteří mu i nadále vyjadřovali podporu a označili ho za kvalitního soudce.

Fremra sice do funkce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.

Své rozhodnutí oznámil Pavlovi v pondělí. „Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí,“ popsal. K informaci, že prezidentův konzultační panel nabídl Pavlovi kvůli jeho nominaci svou rezignaci, Fremr uvedl, že by to bylo nespravedlivé. Podle něho členové panelu neznali všechny informace a nemohli je tušit.

Fremr patří v ČR k nejzkušenějším trestním soudcům – soudí od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Minulý týden uvedl, že zvažuje, že se kandidatury k Ústavnímu soudu vzdá. Chtěl ale stejně jako prezident počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání. Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží.

Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího trestního zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.

Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Server Echo24 přinersl informaci, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.

Ústavní soud nyní prochází personální obměnou, protože řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15. Nový předseda instituce Baxa k tomu uvedl, že jeden chybějící soudce nepředstavuje pro chod soudu problém.