„EU ustupuje od radikální zelené ideologie“. Co znamená odklad ETS2?

Mírné ústupky ve schválených klimatických cílech Evropské unie pro rok 2040 jsou začátkem ústupu radikální zelené ideologie Green Dealu, nicméně ještě bude potřeba spousta práce. Pro Echo24 to uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podobná slova zaznívají od českých politiků napříč evropským politickým spektrem. Co tedy reálně mimo jiné roční odklad platnosti systému emisních povolenek ETS2 v bruselské politické realitě znamená?

Členské státy EU schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Jedním z nich je, že systém nových emisních povolenek ETS 2, který se má týkat i silniční dopravy a vytápění, bude odložen o jeden rok a spuštěn v roce 2028. Za další z hlavních ústupků označil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy, a až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí.

Podle Hladíkova stranického kolegy, europoslance Tomáše Zdechovského, lze odklad spuštění systému ETS 2 vnímat jako částečný úspěch rozumu nad ideologií. „Ukazuje se, že tlak členských států – včetně České republiky – měl smysl a že Evropská unie začíná více zohledňovat sociální a ekonomické dopady svých klimatických opatření. Zavedení ETS 2 by v původní podobě znamenalo další růst cen energií a paliv, což by tvrdě dopadlo na domácnosti i malé podniky. Každý krok, který umožní systém lépe připravit a zároveň chránit občany před neúnosnými náklady, je proto vítaný,“ uvedl pro Echo24 Zdechovský.

Hospodářská komora není „plně nadšená“

Ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková pro Echo24 uvedla, že komora oceňuje dílčí úspěch i to, že ze strany Komise a ambiciózních států byl učiněn značný ústupek. „Nicméně plné nadšení pro dohodnuté za Hospodářkou komoru ČR vyjádřit nemůžeme. Odložení povolenek pro domácnosti a dopravu o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028, přičemž k prvnímu odevzdání povolenek dojde až v roce 2029, sice vítáme, ale současně ho považujeme za ne zcela systémové oddálení problému o jeden rok. EU ETS 2 potřebuje důslednou revizi, nejen pouhý časový odklad,“ řekla Janáková.

Česká ekonomika podle ní potřebuje takové kroky, které posílí její konkurenceschopnost. „Potřebuje především levnou energii, posílení principu technologické neutrality a investiční nástroje na podporu inovací. Naprosto nezbytná je také předvídatelnost a stabilita pro firmy. Základní výchozí podmínkou pro vše zmíněné je pak výrazné a systematické snižování neodůvodněné regulatorní a nadměrné administrativní zátěže,“ dodala Janáková.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 řekl, že považuje ústupek za úspěch. „Ani ne tolik s ohledem na konkrétní změny, tedy změkčení závazku pro rok 2040 z 90 % na 85 % + 5 % nebo posunutí startu systému ETS2 na rok 2028. Za mnohem nadějnější považuji mírný posun v celkovém vyznění. Zdá se totiž, že Evropa velmi pozvolna slevuje ze svých klimatických dogmat a začíná si více všímat jejich ekonomických dopadů,“ uvedl Hradil s tím, že Evropě dekarbonizace skutečně může nakonec prospět ať již s ohledem na ochranu životního prostředí nebo jednoduše proto, že sama fosilními zdroji příliš nedisponuje a je tak v jejím zájmu snižovat svou závislost na nich.

„Evropa nicméně momentálně není v takové ekonomické pozici, aby si mohla dovolit samoúčelně „jít světu příkladem“. Naše klimatická opatření by tedy měla být činěna s větším ohledem na to, aby zachovala nebo pokud možno dokonce posilovala naši konkurenceschopnost. Zatím se tak stále spíše neděje, ale množí se signály, že tento názor získává na síle, což vítám,“ dodal Hradil.

Česku i celé Evropě by podle něj prospělo, kdyby klimatická opatření byla pružnější a schopna reagovat na reálný vývoj. „Tedy méně ‚X procent do roku Y‘ a více ‚zde dekarbonizace dává smysl, pokračujme, zde nedává, zastavme‘,“ uzavřel Hradil svůj rozbor.