Nechme přírodu pracovat. Při revitalizaci lomu ČSA na Mostecku hraje důležitou roli přírodní sukcese

Na Mostecku má uhlí dlouholetou tradici. Trendy poslední doby však volají po šetrnějších zdrojích energie, a proto se těžba hnědého uhlí v Mostecké pánvi pomalu stává minulostí. Doly po ukončení těžby však nezůstanou opuštěné, díky revitalizaci se tam má vrátit život a také veřejnost. Příroda tak dostane “zpátky” to, co jí bylo odebráno a to mimo jiné díky využití konceptu přirozené obnovy důlní krajiny. Příkladem budiž revitalizace rozsáhlého lomu Československé armády, kde byla těžba ukončena loni.

V Mostě nás vítá mluvčí skupiny Sev.en Energy Eva Maříková a biolog a specialista na rekultivace Jiří Křen. Právě společnost Sev.en v dole ČSA provozovala těžbu a také zajišťuje proces rekultivace. Podle nové vládní legislativy musí revitalizace území po těžbě zahrnovat až 20% přírodní sukcese. V případě lomu ČSA je podíl sukcese 16 %, což odpovídá asi 820 ha, včetně plochy budoucího jezera.

“Do té sanace lomu zařazujeme 16 % přirozené obnovy, což neznamená, že teď hned odejdeme, většina toho lomu již zrekultivována byla a z toho, co se ještě udělat musí, tak velká část bude rekultivována a jen těch zmíněných 16 % zůstává na přirozenou obnovu,” říká mluvčí Eva Maříková.

Nasedáme do vozu a po deseti minutách projíždíme skrz závoru a po prašné cestě míříme kolem vagónů, dopravníků a nákladních hal k vyhlídce nad dolem ČSA. Je odsud dobře vidět celé důlní dílo včetně širokého okolí a masivu Krušných hor. Také sem se budou moct návštěvníci podívat od 12. července letošního roku, kdy se okolí lomu otevře pro veřejnost. V samém srdci lomu pak postupně vznikne jezero, které nebude napouštěno, ale zaplní se během let s pomocí srážek a okolních vodních toků. Za 15 let by mělo dosáhnout rozlohy cca 40 ha. Kvalitu vody v jezeře průběžně monitoruje společnost Enki, která se na analýzu vod specializuje.

Masiv hory Jezerka na severozápadní straně přímo sousedí s lomem ČSA a na svahu šikmo pod ní leží barokní zámek Jezeří. Na zalesněných svazích nejsou kromě zámku žádná obydlí ani zemědělská díla a proto jedním ze zdrojů budoucího jezera jsou právě potoky tekoucí z hor. Přímo pod hranou masivu je další plocha, která je ponechána přirozené obnově. S biologem Jiřím Křenem se jdeme podívat na mokřad, který samovolně vznikl na samém okraji lomu. Mokřad je zarostlý rákosem a travinami a kuňkají tady žáby, přímo nad námi se strmě zvedají zalesněné vrcholy a nad hlavami nám krouží hejno krkavců. Je to opravdu pěkný a uklidňující pohled.

Když se otočím, vidím však ostrý kontrast. Obrovská jáma velkolomu ČSA, kde zůstávají poslední důlní stroje a probíhají dokončovací těžební a sanační práce, připomíná temnou stránku důlního průmyslu. Lomu zde v minulosti padly za oběť mnohé obce a také drahný kus přírody. Ta si však i díky revitalizaci může vzít svůj kus země zpět a pro místní či turisty vznikne živá a pestrá krajina plná života. Lidé budou moci zblízka sledovat její vývoj a porovnat dopady rekultivace a přírodní sukcese.

Právě širší okolí lomu otevře společnost Sev.en pro veřejnost od 12. července letošního roku, oblast bude přístupná pro pěší a cyklisty. V příštím roce chce firma také dostavět a otevřít cyklostezku, která propojí obce Vysoká Pec a Horní Jiřetín.

Vlci a mufloni

Názory odborníků na téma přirozené obnovy krajiny se víceméně shodují. Jak podotýká i mluvčí Eva Maříková, v zahraničí je tento trend již léta součástí praxe. Člověk zkrátka nikdy úplně přesně neodhadne, co přírodě nejvíce prospěje a sukcesní plochy vykazují mnohem větší stabilitu a druhovou pestrost, než plochy rekultivované. Navíc se díky tomuto konceptu ušetří peníze, které se dají využít na další rozvoj oblastí po těžbě. Rekultivaci a přirozenou obnovu je však třeba propojit, jak se to osvědčilo třeba v sousedním Německu.

Území ponechané bez zásahů a na pospas přírodě, vykazuje v lomu ČSA již po pár letech bohatý život, a to z hlediska fauny i flóry. Již v prvních dvou letech na důlní “stepi” začínají rašit byliny, bodláky a traviny a následně se zde objevují meliorační dřeviny, jako např. růže šípková, které později nahradí kyselá doubrava nebo duby a břízy. Tam, kde se začnou tvořit malé tůňky a jezírka, je život o to pestřejší. Kromě skokanů, vážek, motýlů a ptáků se k nim chodí napít i daňci nebo mufloni. Sami jsme mohli několik daňků během naší návštěvy zahlédnout. Podle biologa Jiřího Křena však vysokou z plání kolem lomu ČSA v poslední době vytlačují vlci, kterým se v Krušných horách dobře daří.

Malý kus lesa nad hlavní jámou dolu, kolem nějž na zpáteční cestě projíždíme, je podle Jiřího Křena jedním z příkladů toho, jak se bezzásahová zóna vyvine v delším časovém horizontu, v tomto případě 40-50 let. “Tady napravo ten les, to je nejstarší sukcesní stadium, pokud se ta výsypka nechá být, tak zaroste tímto způsobem a zcela přirozeně vznikne takovýhle les,” ukazuje nám z okna automobilu.

Ušetřené peníze zůstanou v regionu

Díky zapojení přirozené obnovy do projektu rekultivace lomu ušetří firma cca 500 milionů korun před zdaněním. Jak říká na zpáteční cestě mluvčí Eva Maříková, firma ponechá ušetřené peníze v regionu. “Na rekultivace byl určen nějaký balík peněz. Tím, že se do projektu zařadí přirozená obnova, ušetří se nějaké peníze z toho balíku. Ty pak firma převede na Ministerstvo životního prostředí, kde se následně vytvoří dotační program na který si sáhnou obce dotčené těžbou.”

To potvrzuje také předseda svazku obcí v regionu Krušných hor David Kádner. “Týká se to zejména čtyř dotčených obcí a jeden projekt má připravený i svazek Krušných hor. Všichni jsou připraveni s projekty. Ještě není známa přesná částka, která bude rozdělena, ale všichni jsme připraveni na několik variant,” uvedl pro Echo24. “Od začátku projektu revitalizace lomu ČSA jsme byli informováni jako celý svazek obcí a konečnou verzi jsme všichni uvítali. Věříme, že to do budoucna obohatí celý region,” dodal.

Těžbou těžce zasažená lokalita na úpatí Krušných hor tak má potenciál stát se v budoucnu oblíbenou přírodní destinací a to i díky přirozené obnově, která pomáhá krajinu zpestřit. Jak bude vypadat obnovený lom ČSA a jak se osvědčil způsob rekultivace, ukáže čas. Jisté je, že krajina tady projde v následujících letech výraznou proměnou, k čemuž nepochybně přispěje také stoupající hladina jezera, které se vrátí zhruba tam, kde kdysi dávno leželo jezero Komořanské.