Prudce padáme do dluhové pasti. Kdo to zaplatí?

KOMENTÁŘ

Prudce padáme do dluhové pasti. Kdo to zaplatí?
Za schodek rozpočtu může jedna z nejvyšších inflací v zemích Evropské unie, kterou centrální banka odmítá razantněji řešit. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Už skoro rutinně se dá začít psát, že schodek státního rozpočtu je nejvyšší v historii. A každý měsíc se ten propad zrychluje. Za první tři měsíce roku stát utratil o 166,2 miliardy korun víc, než dokázal vybrat na daních. Na výdaje státu chybí děsivých 41 procent příjmů. Stát jen za třetinu roku utratil 568,7 miliardy korun, ale na příjmech dokázal získat jen 402,5 miliardy. Zatímco výdaje stouply o děsivých 36,9 procenta, příjmy jen o 13 procent.

Není to až tak překvapivé. Je to především dílo jedné z nejvyšších inflací v zemích Evropské unie, kterou centrální banka odmítá razantněji řešit. Na prudkém růstu výdajů se podílí hlavně podstatně vyšší útraty za důchody, sociální dávky, kompenzace energií a splátky státních dluhů. To je klasická ukázka, jak žijeme z podstaty. Ty obří sumy, z nichž pak platíme obrovské úroky, si nepůjčujeme na investice, které nás posunou dál. Ty obří sumy si půjčujeme na běžný provoz. Důchody, dávky, kompenzace. Výdaje na ně rostou víc než dvakrát rychleji než inflace. Výdaje na důchody se zvedly o 20,8 procenta. Splátky státního dluhu dokonce o 106 procent. Dávky státní sociální podpory o 23 procent.

 

Jenže vůbec nejvíce narostla částka, které se v úřední řeči říká „neinvestiční transfery podnikatelům“. Ve skutečnosti to není nic jiného než dotace. Ty se zvedly o 232 procent. Zatímco loni za první tři měsíce roku na nich stát vyplatil 13,32 miliardy korun, letos to bylo 44,22 miliardy korun. Růst o 30,9 miliardy korun. Ministerstvo financí vysvětluje, že většina této částky jsou kompenzace energií díky zastropování. Jenže právě neinvestiční transfery firmám a dotace jsou hlubší a systémový problém. Je to místo, kde by se mělo škrtat vůbec nejdřív.

Právě v pondělí, kdy ministerstvo financí zprávu o rekordním propadu státních financí zveřejnilo, přišel Nejvyšší kontrolní úřad se zprávou o hospodaření státu. Varuje, že se pomalu, ale jistě stáváme dotační ekonomikou. V mnoha případech ty dotace nemají žádný smysl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že navzdory obřímu březnovému schodku vláda dodrží deficit na celý rok, který by neměl překročit 295 miliard korun. Kabinet stále slibuje, že představí konsolidační balíček úspor. Zatím ale žádná koaliční dohoda není a stále se odkládá. A jak správně upozorňuje bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali Miroslav Singer, politici se předhánějí spíš v návrzích na další nové výdaje než úspory. Aktuálně vstoupil do debaty ministr vnitra Vít Rakušan se zvýšením platů policistů na 140 procent průměrné mzdy v zemi. Proč by je prý měli mít učitelé, a ne policisté. Pokud jim vláda vyjde vstříc, přirozeně se ozvou další. A místo úspor se tady začne roztáčet ještě inflační spirála platů.

Je nejvyšší čas ukončit debatu a ukázat jasné plány, kde kabinet sníží nekontrolovaně rostoucí státní výdaje.

 

×

Podobné články