Merz migraci nezpřísnil. „Německo hraje na hranicích špatné divadlo“

Německá vláda vedená konzervativním kancléřem Friedrichem Merzem zahájila po nástupu do funkce tažení proti migraci. Ministr vnitra Alexander Dobrindt oznámil „tvrdý zásah“ na hranicích jako jasný signál světu, že Německo mění kurz. Skutečný dopad těchto opatření je však podle odborníků i evropských představitelů minimální – a spíše než o politiku jde podle nich o symbolické gesto a špatné divadlo.

Dobrindt krátce po jmenování do funkce slíbil nasazení několika tisíc policistů na hranicích, kteří měli posílit kontroly a odmítat více migrantů včetně žadatelů o azyl. Opatření navazovalo na předvolební sliby kancléře Merze, že omezí příliv migrantů do země „od prvního dne“ ve funkci. Tento přístup měl čelit tlaku krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která zaznamenala vzestup v průzkumech díky protiimigrační rétorice a je nyní nejsilnější opoziční stranou. V některých průzkumech už vyrovnala či dokonce o procento překonala Merzovu CDU/CSU.

Zásadní změnu ale analytici nezaznamenali. „Ve skutečnosti se nic nezměnilo. Je to divadlo. Ale špatné divadlo,“ uvedl pro server Politico expert na migraci Gerald Knaus, který dlouhodobě radí evropským vládám.

ROZHOVOR: „Mysl si umí vytvářet vlastní léky.“ S Pavlem Kolářem o vypnutí bolesti

Podle vysokého představitele sousedního státu, který si přál zůstat v anonymitě, sledují jejich úřady situaci na německých hranicích velmi pozorně, ale žádné dramatické změny zatím nenastaly. Zdá se, že cílem Merzovy vlády je spíše získat přízeň pravicových médií, než skutečně reformovat azylovou politiku. Některé německé bulvární deníky dokonce označily nový přístup za „azylovou stopku“.

Dobrindt se mezitím snaží prezentovat posílené kontroly jako úspěšné. Týden po jejich zavedení navštívil německo-rakouskou hranici, poděkoval policistům a před televizními kamerami oznámil, že bylo během sedmi dnů odmítnuto 739 osob – o 45 procent více než týden předtím. Z toho 32 osob vyjádřilo úmysl požádat o azyl.

Tato čísla jsou však podle serveru Politico ve srovnání s celkovými statistikami zanedbatelné. V roce 2024 podalo žádost o azyl v Německu téměř 230 000 lidí. Německo tak nadále zůstává hlavní destinací pro žadatele o azyl v Evropě.

Odmítání žadatelů o azyl na hranicích v masovém měřítku by podle právníků i levicových stran mohlo narazit na evropské právo. „Jsme svědky nové situace – stát otevřeně říká, že porušuje evropské právo,“ uvedl právník Constantin Hruschka. U sousedních států podle něj roste nevole, kterou dosud nebylo možné pozorovat. Tuto nevoli částečně vyjadřuje i Česko, které chce do léta schválit implementaci migračního paktu právě proto, aby zpřísněná pravidla v Německu nevedla k tomu, že migranti přijdou sem.

ECHO PRIME TIME: Potřebuje Česko Stratkom? V nedělním Echo Prime Time se střetnou Jan Zahradil a Otakar Foltýn

Dobrindt však argumentuje, že Německo může evropské právo dočasně pozastavit ve jménu vnitřní bezpečnosti a s cílem „čelit přetížení“ azylového systému. Praktické dopady se ukázaly i na konkrétních případech – například když se dva afghánští žadatelé o azyl pokusili vstoupit do Německa z Polska. Německá policie je chtěla vrátit zpět, ale polské úřady odmítly jejich přijetí. Výsledkem bylo jejich převezení do azylového centra na německé straně. Na žádosti o komentář k incidentu reagovala ministerstva vnitra obou zemí mlčením.

Zpřísněné kontroly narazily i na silnou reakci Polska. Tamní premiér Donald Tusk varoval, že v případě dalších pokusů o navracení migrantů z Německa bude připraven „uzavřít hranici“.

Kritika přišla i zevnitř Merzovy strany. Bývalá kancléřka Angela Merkelová, dlouholetá šéfka CDU, uvedla, že jediným efektivním řešením je společný evropský přístup. „Bez evropského řešení může být Evropa zničena. A já to nechci. A doufám, že to nechce ani nová spolková vláda,“ prohlásila.

Podle Geralda Knause může z celé situace nejvíce těžit AfD. Pokud se vládní politika omezí na gesta bez výsledků, může to posílit pravici. „Tato vláda musí uspět, protože potřebujeme Německo, kde krajní pravice nevyhrává volby. Imigrace je téma, které lidem leží na srdci. Ale iluze nám nepomohou – jen usnadní práci těm, kteří Evropu chtějí rozdělit,“ dodal.