Češi bez ruské ropy

KOMENTÁŘ

Češi bez ruské ropy
Ropovod TAL je spravován společenstvím TAL Group (TAL Consortium), které tvoří tři společnosti – Societá Italiana per l‘Oeleodotto Transalpino S.p.a (SIOT), Transalpine Ölleitung in Österreich Ges.m.b.H a Deutsche Transalpine Oelleitung GmbH. Podíly v jednotlivých společnostech drží významné světové petrolejářské společnosti. Společnost MERO ČR, a. s., je vlastníkem 5% podílu ve všech třech výše uvedených společnostech. Foto: MERO
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Otakar Foltýn: Chceš-li mír, připravuj válku. Evropané zapomněli, že svět není sluníčkové místo

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Od předvčerejška nejsme závislí na ruské ropě, do Nelahozevsi (u Kralup) přijely ropovodem TAL první molekuly neruské ropy. Ropovod má nově po celé své délce z Terstu takovou kapacitu, že kromě německých a rakouských zákazníků je schopen utáhnout celou roční spotřebu českých řidičů.

 

Členové naší vlády to podávají, jako kdyby ve středu skončilo otroctví, což může svádět k nepřesným závěrům, že nás Sovětský svaz a potom Rusko ropou skrze Družbu někdy vydíraly. Kupodivu nikoliv, za studené války SSSR spolehlivě dodával i do západní Evropy, bez ohledu na momentální politické napětí. Potřeboval tvrdou měnu, pěstoval si pověst seriózního dodavatele, a to až do letoška.

Ukončení odběru ropy z Ruska bylo rozhodnutím naším, v tomto případě českým i evropským. Přesto česká vláda v listopadu 2022, kdy rozhodla o investici do kapacit TALu, rozhodla správně. Ruská schopnost vydírat byla potenciálního charakteru a teď i teoreticky padá.

Rozhodnutí nebrat od Rusů je částečné geopolitického, částečně morálního rázu. Pokud nechuť obchodovat s nějakou zemí proto, že válčí na území jiné země, převáží nad praktickými těžkostmi, dá se to vysvětlit jako politická volba.

Jednou z praktických těžkostí je cena – přeprava ropovodem je prostě levnější než drahými tankery, avšak do ceny nafty a benzinu u pumpy se víc než logistika promítnou ceny energie, jíž se v rafinerii spotřebuje hodně. Rozdíl mezi dopravou po moři a trubkou každopádně u ropy není tak podstatný jako u plynu.

Další těžkost praktického rázu je eliminována tou okolností, že nová ropa bude především z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Ropa z tohoto koutu světa se – jak před čtvrt rokem v Echu upozornil ředitel MOL pro Českou republiku Ľuboš Dinka – složením podobá ropě ruské (pokud tedy vyloučíme možnost, že přes TAL poteče ruská ropa pod cizí vinětou). Odběr například kazašské ropy mimo jiné znamená, že rafinerie v České republice ušetří náklady, které by nesl přechod na jiné technologie katalyzátorů, jiné těsnění, jiné kompresory, jinou metalurgii. Česká republika se odstřihla od ruské ropy, ale zůstává v zóně ropy ruského typu.

Sice se o tom nemluví nahlas, nicméně dodávky z Ázerbájdžánu či Kazachstánu napovídají, že definitivně neodzvonilo ani „ruskému“ ropovodu Družba. Tento týden kde se vzaly, tu se ve Financial Times vzaly úvahy, jaké prý vedou energetici ve Francii a jinde po Evropě o tom, že by se – už s ohledem na odcizení se Evropy a USA – v EU zase mohl zvýšit odběr ruského plynu. Pokud by Družba odpočívala v řádu (i několika málo) let a ne jen měsíců, začne reznout a i jako možnost posléze zanikne. Do značné míry tedy záleží na rychlosti jednání Trumpa s Putinem. Odstřižení od ruské ropy prostě není tak definitivní povahy (Konečně! – Po 60 letech! Atd.), jak se mohlo zdát včera ze zpráv. TAL je každopádně radikální zvětšení manévrovacího prostoru.

 

×

Podobné články