Nedůvěra von der Leyenové jako přihrávka na smeč socialistům? O co se hraje ve Štrasburku

Evropský parlament bude ve čtvrtek hlasovat o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Ačkoliv nemají odpůrci von der Leyenové dostatečnou podporu, může mít jednání zásadní dopad do unijní politiky. Především představitelé ODS, kteří mají podle svých slov k šéfce EK vážné výhrady, se obávají, že hlasování obnoví narušené vztahy mezi evropskými lidovci (EPP), socialisty a liberály a bude tedy zcela kontraproduktivní. I ODS ale vadí návrh na nový klimatický cíl do roku 2040, se kterým von der Leyenová před pár dny přišla.

Rozprava k hlasování o nedůvěře kvůli kauze Pfizergate von der Leyenové proběhla v pondělí. Představitelé lidovecké a socialistické frakce oznámili, že šéfku EK při hlasování podpoří. Podporu naznačila i liberální Obnova Evropa (Renew Europe) a frakce Zelených, současnou unijní exekutivu ale zároveň jejich zástupci kritizovali za některé kroky. Předkladatelem návrhu je rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, který je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde sedí i europoslanci z ODS.

Sama von der Leyenová obvinění odmítá. „Máme zde na výběr. Můžeme následovat pana Pipereu do jeho světa konspirací a údajných zlovolných spiknutí ze strany, jak sám říká ‚Bruselu‘, nebo to můžeme jasně pojmenovat tak, jak to je: další primitivní pokus vrazit klín mezi naše instituce, mezi proevropské a prodemokratické síly v tomto parlamentu. To nesmíme nikdy dopustit – a také nikdy nedopustíme,“ dodala von der Leyenová během své řeči, která následovala po prohlášení rumunského poslance.

Český europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) pro Echo24 řekl, že parlament má bez pochyby právo takto o Komisi hlasovat a Komise dělá řadu chyb. „Osobně mám ale hodně pochyby, zda toto konkrétní hlasování přinese jeho iniciátorům skutečně to, co od něj čekají. Realisticky je třeba říci, že šance na vyslovení nedůvěry Komisi je vzhledem k poměru sil v parlamentu nyní téměř nulová. Není navíc vůbec jasné, co by následovalo, kdyby Komise padla a zda by novým šéfem Komise nebyl nakonec třeba někdo z evropských socialistů,“ obává se Krutílek.

Levicová část Komise může podle něj navíc neúspěch tohoto návrhu interpretovat jako parlamentní potvrzení dosavadní politiky, kdy Komise stále váhá s podstatnou úpravou Green Dealu, nebo dokonce přichází s nesmyslnými iniciativami typu zpřísnění klimatických cílů. „Potřebujeme Komisi tlačit ke krokům na zvýšení výkonu evropské ekonomiky a nedávat jí záminky k tomu, aby si myslela, že vše dělá dobře. Neúspěšný návrh na vyslovení nedůvěry může navíc paradoxně znovu utužit spojenectví evropských lidovců s levicovými kluby, které byly nyní trochu rozhádané, a oslabit tím šanci na spolupráci parlamentních sil napravo od středu,“ dodal Krutílek.

Podle něj by se v EU měli soustředit na skutečnou opravu Green Dealu a ne hrát politické divadlo v podobě pokusu o odvolání Komise. „Zároveň však nechápu, proč Komise právě v tomto období přichází s nepřijatelným návrhem na zpřísnění klimatických cílů, když musí vědět, že takovým krokem chuť pravicových poslanců nepodpořit její odvolání zásadně snižuje,“ řekl Krutílek.

Pipereaův návrh se podle Krutílka probírala na vedení poslaneckého klubu ECR. „Zazněla určitá kritika toho, že nás rumunští kolegové postavili před hotovou věc a neprobrali svou iniciativu nejprve v rámci klubu. Velká část poslanců v klubu má totiž podobně jako já pochyby, zda nám hlasování pomůže lépe prosazovat naše programové cíle. Nelíbí se nám navíc ani to, že tento návrh na vyslovení nedůvěry Komisi je oficiálně zdůvodněn i atakem vůči iniciativě ReArm Europe, která má za cíl zvýšit obranyschopnost Evropy,“ dodal Krutílkem.

ODS se zase klaní, říká Dostálová

Členka EPP Danuše Nerudová (STAN) Echu řekla, že Komise od ní nemá bianco šek. „Jsem k ní kritická. Například si myslím, že nemá jasnou strategii, jak řešit ceny energií – vidím spíše komunikaci než reálná opatření. Na druhé straně oceňuji, že jsme ji přiměli ke změně některých norem tak, aby se posílila konkurenceschopnost. Osobně jsem se například zasadila o omezení emisních pokut pro automobilky nebo o přehodnocení některých navržených norem, které by zbytečně byrokraticky zatěžovaly naše firmy,“ prohlásila Nerudová.

„Pracujeme tedy na pragmatických změnách Green Dealu a zároveň na zajištění bezpečnosti občanů. V tomto směru byla navržena legislativa, která nám umožní efektivněji vracet nelegální migranty do třetích zemí. Tohle považuji za správný směr a chci, aby se předsedkyně Evropské komise zavázala v těchto změnách pokračovat. Navíc, když se podívám na ty, kteří iniciovali hlasování o nedůvěře, jde o zvláštní koalici evropských komunistů a extremistických stran s napojením na neonacisty. Já rozhodně nechci, aby Evropu řídili takoví lidé, a jejich iniciativy podporovat nebudu,“ dodala.

Europoslankyně Patriotů Klára Dostálová (ANO) pro Echo24 řekla, že zvolení von der Leyenové do čela Komise byla od začátku chyba. „Její pondělní vystoupení mě jen utvrdilo v názoru, že je úplně odtržená od reality. Svědčí o tom i návrh nového klimatického cíle pro rok 2040, který reálně hrozí likvidací Evropy a jejího průmyslu. Pozice ODS mi připomíná postoj českého předsednictví v Radě EU za vlády premiéra Fialy. Taky jednali a klaněli se před Fransem Timmermansem tak dlouho, až je podvedl. Hájení UVDL není na místě,“ uvedla Dostálová.

Obdobně se pro Echo24 vyjádřila také europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha), která osobně návrh podpoří. „Považuji za nepřijatelné, aby v čele Evropské komise stála osoba, která čelí tak závažným obviněním z korupce jako Ursula von der Leyenová. Stejně nepřijatelný je i postup Komise, která odmítá zveřejnit veškeré dokumenty v kauze Pfizergate. Předsedkyně Evropské komise měla už dávno vyvodit politickou odpovědnost a na svou funkci rezignovat,“ uvedla Bartůšek.

„Důvěra v EK je především narušena korupcí a nereálnými zelenými cíli. Nový plán EK, podle kterého požadují snížit emise o 90 % do roku 2040 je toho důkazem,“ dodala europoslankyně.