V české krajině je podle Síkely málo větrníků. „Mají velký potenciál... ocel z Třince, stojany z Chrudimi, ložiska ze Zámrsku“

Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. A to by se podle něj mělo zásadně změnit. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl dnes Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku. Dnešní akci uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.

Malé množství větrných elektráren v ČR má podle ministra mnoho důvodů. „Jsou to předsudky, některým lidem se to nelíbí, bojí se hluku a dalšího. Ale ty zkušenosti z jiných zemí ukazují, že větrná energie, která je čistá a velmi šetrná k životnímu prostředí, má velký potenciál,“ uvedl. Výroba dílů pro větrníky podle něj může být přínosná pro rozvoj domácí ekonomiky. „Ocel se vyrábí v Třinci, stojany v Chrudimi, ložiska v Zámrsku u Pardubic a SKF v Chodově u Sokolova vyrábí mazací komponenty,“ řekl.

Věří, že díky připravovaným úpravám v legislativě dá ČR rozvoji větrné energetiky nový impulz. Stát zjednoduší proces povolování pro výstavbu větrníků, jejichž výstavba dnes podle Komory OZE trvá od záměru po začátek výroby v průměru skoro deset let. „Cílem je, aby proces trval dva roky a v některých případech, kde to půjde, i jeden rok,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Povolování v minulých desetiletích podle něj nejvíc brzdila chybějící podpora vlády, což se teď změnilo. Dále to byla duplicita v povolovacím procesu, která se nyní odstraňuje. „Tedy abyste nedokládal podklady a studie v různých fázích opakovaně a pak samozřejmě zkrácení lhůt celého povolovacího procesu,“ řekl. V ČR je dnes přibližně 200 větrníků, dohromady 340 MW instalovaného výkonu, rozestavěné jsou jich jednotky. Rakousko má výkon 3500 MW.

Síkela dále uvedl, že ve středu předloží vládě takzvaný Lex OZE 2, tedy stanovení principů komunitní energetiky. „Vytváření energetických společenství, možnosti sdílení v rámci jednoho takzvaného aktivního klienta, dá občanům, obcím a firmám možnost samovýroby elektřiny, například formou větrné energie s možností sdílení, kdy dojde k významným úsporám nákladů pro všechny účastníky energetické komunity,“ řekl. Věří, že komunitní energetika bude dalším impulzem k rozvoji větrných zdrojů. „A já pro to ze své pozice udělám vše, co budu moci,“ dodal. Stát k tomu má k dispozici mnohamiliardové dotační programy.

Chalupa uvedl, že Komora OZE připravila zejména pro obce větrné desatero, aby věděly, jak přistupovat k nabídkám investorů zdrojů, jak se s nimi domluvit na spolupráci na více než 20 let. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková tuto příručku přivítala. „Obnovitelné zdroje elektřiny budeme potřebovat. Důležité je mít dobrého partnera. Obce oslovují různé právní kanceláře a obchodníci, kteří slibují nemožné. Příručka by měla tyto spekulanty eliminovat,“ řekla.

Stát chce podle ministra usnadnit povolovací procesy také definicí tzv. go-to zón, kde budou dané větrné podmínky a vyloučí se zvláště chráněná území, letiště nebo vojenské prostory. „Podklad od ministerstva životního prostředí už je téměř hotový a teď jde o to, jak rychle se nám ho podaří připomínkovat a schválit,“ řekl Síkela.