Vláda oprašuje zdravotní připojištění. Část expertů varuje před černým scénářem

Dobrovolné zdravotní připojištění vláda slibovala ve svém programovém prohlášení a premiér Petr Fiala (ODS) nedávno zmínil, že se k němu hledá prostor. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) však překvapivě v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce na ČT přišel s tvrzením, že to fakticky umožní projednávaný zákon o zdravotních službách. Měl by totiž určit, za co je možné si připlatit. To vše shodou okolností v době, kdy se rozhořela debata mezi odborníky, zda problémům českého zdravotnictví něco takového vůbec pomůže.

Zákon o zdravotních službách, který v září schválila vláda a je před projednáním ve Sněmovně, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) fakticky umožní zdravotní připojištění nebo doplacení rozdílu za lepší materiál. „Jeho součástí (...) je vyjmenování všeho toho, co dneska není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění v obecném rozsahu, a naopak zákaz toho, co dneska pacienti u některých lékařů platí, a nepostihuje je (Česká lékařská) komora, nepostihuje je nikdo,“ uvedl Válek.

Novela podle něj také umožní si doplatit rozdíl mezi dražším zdravotnickým materiálem a materiálem, který je hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Dosud si pacient může zaplatit celou operaci sám, doplatit rozdíl není možné. Část zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard, kterou prosadil někdejší ministr zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger, zrušil v roce 2013 Ústavní soud.

Podle Válka se už v současné době dá připojistit na platby zdravotní péče, kterou nehradí zdravotní pojišťovny, například u stomatologa nebo aplikaci ozónu při kolonoskopickém vyšetření střev. Komerční zdravotní připojištění podle něj pokrývá také dlouhodobou péči na pomezí sociální péče a zdravotnictví. Podle jednoho z paragrafů novelizovaného zákona má pacient právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje. Návrh novely tam doplňuje kromě zdravotních služeb, také „služby poskytované se souvisejícími zdravotními službami“.

Nehledě na vyjádření ministra Válka se v posledních týdnech rozjela odborná rozepře o to, zda něco jako připojištění může pomoci problémům českého zdravotnictví. Na konci října se potenciálu připojištění věnovala studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), v jejímž čele stojí ekonom a člen NERV Aleš Rod.

„V naší analýze jsme se soustředili na možnosti vyššího zapojení soukromých financí bez toho, aniž by došlo k ohrožení dostupnosti péče. Jedním ze způsobů by mohlo být například zavedení doplňkového zdravotního pojištění, které funguje v jiných zemích a které rovněž v naší studii analyzujeme. Z naší analýzy vyplývá, že do českého zdravotnictví, asymetricky financovaného veřejným pilířem, je vhodné směřovat další finance. Tyto prostředky mohou mít různý původ, například může jít o platby domácností, o benefity na trhu práce od zaměstnavatelů nebo plnění pojistných produktů komerčních pojišťoven,“ uvedl Aleš Rod v tiskové zprávě.

Studie však vyvolala ostrou odezvu ze strany Iniciativy pro efektivní zdravotnictví. Její zástupci upozornili jednak na to, že vznik studie finančně podpořila Česká asociace pojišťoven, jednak tvrdí, že dochází k problematickým či zjevně tendenčním závěrům. Studie CETA podle nich obsahuje řadu doporučení, která se míjí se závěry citovaných textů a v nejhorším scénáři mohou oblast veřejného zdraví v ČR ještě zhoršit.

„V analytické části studie CETA nebyly předloženy silné argumenty pro jakoukoliv přijatelnou formu systému připojištění, která by ve svém důsledku nevedla k ohrožení dostupnosti péče pro obyvatele ČR, jak k tomu dochází v mnoha jiných zemích, kde takové systémy existují. Taktéž nebylo možné identifikovat evidenci, která by doložila lepší výsledky zahraničních systémů s již funkčními prvky doplňkového připojištění ve sledovaných proměnných,“ uvádí zástupci iniciativy v komentáři ke studii.