Změny v penzijním spoření: má smysl ukládat peníze dětem?

Penzijní spoření zřejmě čekají změny a to se odráží i v debatě o tom, jestli má v dnešní době ještě smysl či alespoň v jaké podobě. V diskuzích je často slyšet, že zásadní pro zhodnocení peněz je doba, po kterou lidé peníze ukládají. Dlouhodobý horizont minimálně snižuje vliv negativních výkyvů a slibuje vyšší výnosy. Nabízí se tak otázka – neměli by rodiče začít spořit svým dětem už od útlého věku? Podle odborníků, které deník Echo24 oslovil, to však není tak jednoduchá otázka.

Penzijní spoření v takzvaném třetím pilíři důchodového systému je v Česku vskutku masová záležitost, přes mírný pokles si peníze na důchod tímto způsobem ukládá přes čtyři miliony lidí. Za první pololetí 2023 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy Kč.

Jako nástroj se pak doplňkové penzijní spoření nabízí i jako forma, jak ukládat peníze dětem. Je to tak ze státem podporovaných produktů alternativa například k „tradičnímu“ stavebnímu spoření. V případě penzijního spoření platí pro státní příspěvky stejné podmínky jako u dospělých, zvláštní pravidla platí v případě výběru.

Tato „výhoda“ může být podle odborníků právě důvod, proč se do státem podporovaného spoření nepouštět. Záleží na tom, co rodiče od peněz očekávají. A co pak může naopak chtít po osmnáctém roce i samotné dítě. „Při tvorbě finančních plánů pro rodiče jsem ze strany svých klientů ještě nenarazil na otázku, kolik by měli odkládat svým dětem na důchod. Mezi hlavní investiční cíle pro své potomky klienti většinou řadí spoření na studium, vlastní bydlení, nebo se pro své děti snaží vytvořit jakýsi ,finanční polštář‘ pro začátek dospělého života,“ uvedl pro deník Echo24 finanční poradce Filip Vinklárek, jednatel společnosti Vinklarek & Company a člen Asociace finančních poradců.

Zmíněná zvláštní pravidla při výběru umožňují dětem po dosažení osmnácti let vybrat třetinu uložených peněz bez ztráty státního příspěvku. „Pokud bychom ale namísto toho dítěti investovali prostřednictvím ETF (veřejně obchodovatelný fond) nebo OPF (otevřený podílový fond), při stejném zhodnocení sice dosáhneme na menší naspořenou částku kvůli absenci státních příspěvků, na druhou stranu můžeme naspořenou částku kdykoliv celou vybrat,“ dodal Vinklárek. Pak podle něj hrají roli další otázky, například zda bude dítě skutečně potřebovat peníze v osmnácti letech či později. Větší smysl tak podle něj dává investovat pro děti jinými způsoby a to zejména kvůli větší likviditě a možnosti peníze využít jakkoliv.

V omezení nakládání s penězi vidí největší problém i finanční poradce Partners Lukáš Urbánek a to včetně povinnosti uzavřít smlouvu alespoň na 10 let. „Pokud vybereme vše, tak smlouva zanikne a přijdeme o státní příspěvky a výnosy z nich. Uzavírat smlouvu Doplňkového penzijního spoření se záměrem smlouvu ukončit předčasně nedává z důvodu povinnosti danit výnosy moc smysl. Pokud budeme chtít pro dítě nachystat k 18. narozeninám 100 000 Kč, tak budeme muset naspořit 300 000 Kč, abychom dosáhli požadovaného výsledku,“ uvedl pro deník Echo24 Lukáš Urbánek.

Začít dětem spořit co nejdříve se však podle něj rozhodně vyplatí, jen záleží na strategii, která by měla zohledňovat očekávání i plánovanou délku spoření. Nabízí se přitom řada penzijních společností i investičních strategií. I podle něj však může být lepší možností pravidelně investovat do podílových fondů, kde navíc po třech letech odpadá povinnost danit výnosy.

„U nás velmi oblíbené stavební spoření bych nedoporučoval z důvodu nízkého výnosu a nízké likvidity. I na horizontu 6 let je možné aktuálně zhodnotit úspory lépe v portfoliu podílových fondů. Pokud je pro nás důležité získat státní příspěvek, tak je lepší využít pro spoření dítěti Doplňkového penzijního spoření na prarodiče. Takové řešení má sice svá rizika a omezení, ale lze jej úspěšně aplikovat i pro delší horizont než 6 let a zároveň je zde vyšší státní příspěvek než u stavebního spoření. Pokud bychom na takový účet posílali 1 000 Kč měsíčně, tak nově získáme za rok státní příspěvek ve výši 2 400 Kč, ale u stavebka 1 200 Kč,“ dodal Lukáš Urbánek.

Strategie je podle něj klíčová v případě přemýšlení, co z nabízených i nově chystaných produktů pro spoření na důchod dává pro děti největší smysl. „To znamená, že na dlouhý horizont by se mělo jednat o dynamickou strategii obsahující převážně akciovou investici. Se zkracujícím horizontem bude v portfoliu přibývat dluhopisů. Pokud bude tato základní strategie nastavena správně, tak už jenom stačí si vybrat ten správný nástroj. Ale v tomto druhém kroku již nemůžeme udělat velkou chybu,“ dodal Lukáš Urbánek.