Strany chtějí po volbách měnit sazby DPH. Nemá být nástrojem sociální politiky, varuje ekonom

Jednotlivé strany před volbami slibují různé úpravy daně z přidané hodnoty (DPH). Například TOP 09 navrhuje sjednocení sazby DPH do jediné, což má podporu i v ODS, která nicméně mluví o tom, že se zřejmě nenajde dostatečná politická podpora. Další subjekty mluví o snižování DPH, například na základní potraviny a výdaje na bydlení. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 uvedl, že DPH nemá být nástrojem sociální politiky.

Podstatou nového daňového systému by ekonomického experta TOP 09 Miloše Nového mělo být výrazné snížení daně z příjmu fyzických a právnických osob, a naopak zvýšení DPH, spotřebních daní a daní majetkových. „Uvedenou změnou by byli více motivováni zaměstnanci, podnikatelé i zahraniční investoři, došlo by k omezení nadměrné spotřeby, byl by omezen vliv hospodářských cyklů a současně se by se omezily daňové úniky,“ řekl pro Echo24 Nový.

Součástí daňové reformy musí podle něj být přechod na jedinou sazbu DPH, což povede k výraznému snížení podnikatelské byrokracie, ke zjednodušení účetnictví a k odstranění vlivu nejrůznějších lobbyistických skupin. „Případné negativní dopady na nízkopříjmové skupiny či na rodiny s dětmi budou kompenzovány zavedením daňových bonusů a zvýšením odečitatelných položek na daňového poplatníka a na děti,“ řekl Nový s tím, že návrh nebyl projednán na úrovni koalice Spolu. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček nicméně řekl, že to podporuje a že to koalice může mít klidně v programu, ale nevidí pro to dostatečnou politickou podporu.

Předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že se sjednocením sazeb zcela bezvýhradně souhlasí. „Zrušení snížených sazeb DPH a jejich nahrazení adresnějšími, a tedy spravedlivějšími a levnějšími formami podpory nízkopříjmových domácností zmiňuji už řadu let jako jedno z nejlepších opatření, která lze při ozdravování českých veřejných financí provést. Každoroční výtěžek z takové změny pro veřejnou kasu by se mohl pohybovat v desítkách miliard korun,“ míní Skořepa. Další subjekty zmiňují snížení sazby DPH na některé komodity. Chtěli bychom jednocifernou sazbu DPH na základní potraviny a výdaje na bydlení,“ řekl Echo24 ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř. Podobně se vyjádřila také lídryně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvádí, že nechce prozrazovat programové priority, v době své vlády však systém DPH výrazně měnil. Podle Michala Skořepy je snaha pomáhat nízkopříjmovým domácnostem tím, že skrze sníženou sazbu zlevním určité položky všem včetně těch nejbohatších, ukázkou „nehospodárné, neracionální rozpočtové politiky“.

K návrhu nižší sazby DPH pro zboží a služby základní životní potřeby se staví další ekonom Pavel Peterka neutrálně. „Souhlasím, že nižší DPH by vedlo minimálně krátkodobě k tlaku na pokles cen. Ale i zde narážíme na problém daňové incidence, kdy snížení daní se rozprostře mezi výrobce a spotřebitele. Poptávka u zboží a služeb základní životní potřeby má velmi často neelastický charakter, protože poptávka je méně citlivá na změny ceny. Takové snížení daní se spíše propíše do zisků producentů než do nižších cen pro spotřebitele. Jedním dechem dodávám, že například u potravin by efekt na pokles ceny mohl být významný,“ řekl pro Echo24 Peterka.

Jeho další výtkou je, že DPH nemá být nástrojem sociální politiky. „Není to příliš efektivní. Proč? Dejme si příklad. Snížíme DPH na potraviny, topení a elektřinu. Kdo na dani ušetří více? Nízkopříjmová rodina, která střídmě nakupuje potraviny a opatrně topí na 20 stupňů ve svém 2+1, nebo rodina vyšší střední třídy ve velkém domě s vyhřívaným bazénem a zálibou v jihoamerickém hovězím? Ve výsledku změna pomůže více vysokopříjmovým. Neříkám, že to je špatně, ale pochybuji, že to je cílem návrhu opatření,“ uvedl Peterka.

Větší smysl by podle něj dávalo nechat sazbu DPH univerzální a pak cíleně pomáhat, kde je třeba. „Pomoc by byla lépe zacílená, což by umožnilo se stejnou zátěží pro rozpočet plnit lépe nastavené cíle sociální politiky. Snížení DPH by muselo být opravdu razantní, aby pomohlo nízkopříjmovým domácnostem, což by vedlo k vyššímu výpadku příjmů státní kasy. Výsledkem by pak bylo vyšší tempo zadlužení, potřeba růstu jiných daní nebo škrty v jiné oblasti,“ dodal Peterka.