„Americká cla by měla na ekonomiku velmi negativní dopad.“ Šok začne u automobilek

Pětadvacetiprocentní americká cla na automobily a další zboží z Evropské unie by měla na českou ekonomiku velmi negativní dopad. Pro Echo24 to řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Šok by podle ekonoma Pavla Peterky začal u automobilek, ale postupně by se promítl i do dalších oblastí a lze očekávat zpomalení růstu ekonomiky. Ekonom Michal Skořepa řekl, že při plošných clech by dopad na růst ekonomiky mohl přesáhnout jeden procentní bod.

Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zavede 25procentní „reciproční“ cla na automobily a další zboží z Evropské unie. Evropská komise (EK) uvedla, že bude reagovat „rozhodně a okamžitě proti neoprávněným překážkám volného a spravedlivého obchodu“. V EU se aktuálně uplatňuje na vozy dovážené z USA desetiprocentní clo z hodnoty vozidla. Kupující evropského vozidla v USA zaplatí clo 2,5 procenta.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar pro Echo24 řekl, že americká cla by měla na české firmy velmi negativní dopad. „České ekonomice by způsobila ztráty v řádech miliard korun. Mnoho přímých exportérů by bylo nuceno zvážit přesun výroby do USA nebo hledat alternativní trhy. Případně si výrazně snížit zisky anebo zhoršit svoji pozici na americkém trhu zdražením svých produktů. Čeští subdodavatelé západoevropských exportérů do USA by čelili snížené poptávce po svých výrobcích, což by kromě finančních ztrát mohlo vést i k tlaku na propouštění jejich českých zaměstnanců,“ uvedl Špicar.

ECHO PORADA: Nový světový řád. Na Ukrajině je šance maximálně na remízu

Analytik České spořitelny a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 poukázal na to, že Donald Trump v souvislosti s EU někdy mluví o clech plošných a jindy jen o clech recipročních, tedy reagujících na vysoká cla na export z USA do Evropy. „Navíc zadal svým podřízeným úkol připravit návrh na zvýšení cel podle jednotlivých zemí původu zboží. Proto není v tuto chvíli úplně jasné, jak přesně by právě ohlášené 25procentní zvýšení cel na dovozy z EU mělo vypadat,“ uvedl Skořepa.

„Pokud by Trumpem avizované zvýšení cel bylo plošné pro všechny položky a pro celou EU, přičemž Evropa by reagovala podobně, lze očekávat jednorázový negativní dopad na růst české ekonomiky v rozsahu přes procentní bod,“ dodal ekonom.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že zavedení cel na evropský automobilový průmysl by znamenalo velkou ránu. „Nejen pro ten automobilový průmysl, ale i pro další sektory ekonomiky. Cla se negativně promítnou do výkonnosti ekonomiky celého regionu, což negativně ovlivní třeba i firmy, které poskytují návazné služby – poradenství, financování, ale třeba i úklid a další. Automobilky pod hrozbou cel budou opatrnější ve zvyšování mezd, což se promítne do slabší spotřeby, což se promítne i do zhoršení výkonu v maloobchodě a dalších sektorech ekonomiky. Obzvlášť těch procyklických,“ řekl Peterka.

„Tento šok tak sice začne u automobilek a dotkne se jich nejvíce, ale negativní dopady postupně propadají dál. To je špatná zpráva pro českou a slovenskou ekonomikou, kde automobilový průmysl tvoří významnou část HDP. V České republice proto očekávám zpomalení růstu ekonomiky a zpomalení očekávaného poklesu nezaměstnanosti,“ dodal ekonom.

„Zavedení cel na evropské zboží je jedním z klíčových ekonomických témat letošního roku. Mnoho expertů považuje Trumpovu rétoriku za součást taktiky k posílení vyjednávací pozice USA v rámci globálních obchodních vztahů. Osobně však nejsem tak optimistický. Chápu argument, že cla mohou být primárně nástrojem vyjednávání, ale nemyslím si, že by nakonec byla mírná či žádná,“ míní Peterka.

Rozpočtová situace USA je totiž podle něj extrémně napjatá. „Deficit je obrovský a výdaje na splácení dluhu v roce 2024 překonaly rozpočet americké armády. Vzhledem k tomu, že Trump je dlouhodobě proti zvyšování daní, bude nutně hledat jiné cesty, jak získat finance do státní kasy. A cla jsou v tomto ohledu poměrně očekávaným způsobem. Debata už tak nestojí na tom, zda cla přijdou, ale spíše kdy, na které sektory a v jakém rozsahu. Největší riziko dopadů hrozí automobilovému průmyslu, potenciálně i farmaceutickému sektoru,“ řekl ekonom.