Poučení z pandemie covidu. Budoucí ministr Vojtěch naznačil, co čeká hygieny

Česko míří k centralizaci Krajských hygienických stanic. Pro Echo24 plán nastínil poslanec a pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Systém by tak dle něj byl více připraven jak na krizové situace většího rozměru, jako bylo třeba šíření covidu-19, tak na dílčí epizody, jako je nynější šíření žloutenky či nedávný výskyt černého kašle. Právě z pandemie, která vypukla před 5,5 rokem, si země mnoho ponaučení, která by se přenesla do legislativní či institucionální roviny, neodnesla.

„Reforma systému ochrany veřejného zdraví“ je jedním z bodů návrhu programového prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Centralizovat hygienickou službu v návaznosti na covidovou pandemii sliboval již nynější ministr zdravotnictví v demisi Vlastimil Válek (TOP 09), protože roztříštěnost hygienických stanic na 14 jednotlivých krajů způsobovala během krize celosvětových rozměrů neefektivitu kvůli nesourodým postupům. „Neměli jsme tu jednu instituci, o kterou bychom se mohli opřít. Vznikaly různé poradenské skupiny, často s různými názory, jak danou věc řešit, takže tady to je naprosto klíčové,“ popsal Vojtěch.

Válkův návrh na restrukturalizaci ovšem neprojednala ani vláda, natož aby pak zamířil do Poslanecké sněmovny. Nyní ho slibuje Vojtěch, kterého Válek v pozici ministra na přelomu let 2021 a 2022 střídal. „Byla chyba, že se to za čtyři roky nezrealizovalo, byť už když jsem odcházel z ministerstva, tak jsme to začali připravovat. Stát se to musí,“ sdělil Echu Vojtěch. Jak by měla změna vypadat?

„Jako vrcholný orgán měl sloužit Státní zdravotní ústav, který následně bude řídit síť krajských hygienických stanic. Samozřejmě to souvisí i s vymezením kompetencí a s finančním zajištěním, protože bez odborníků to fungovat zkrátka nebude,“ poodhalil pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví. Zaměřit by se chtěl i na odbourání administrativy. „Hygieny třeba schvalují různé provozní řády nejrůznějších provozoven a je za mě prostě otázkou, jaký smysl to dává, jestli to není jenom čistě nějaká administrativní otázka. Pokud ano, tak jestli by se neměli skutečně věnovat nějakým podstatnějším věcem typu sledování kvality odpadních vod a jejich měření, jak se to dělo v průběhu covidu, kdy se z nich dal vysledovat třeba i právě výskyt infekčních chorob,“ uvedl Vojtěch.

Nejen pro případ pandemie

Nově zvolený poslanec ale doplnil, že reforma není namířena pouze pro případ další pandemie, ale je potřeba i kvůli lokálním výskytům. „Byla tady epidemie spalniček svého času, pak černého kašle nedávno, teď žloutenky, takže musíme se připravit i na to, že prostě podobné epidemie infekčních chorob se tady vyskytovat budou, ať již na nějaké lokální úrovni nebo třeba i v širším pojetí, protože třeba ta žloutenka, to už není jenom Praha, už jsou to i další regiony a je prostě nutné, aby to vše mělo jednotné řízení a jednotný přístup orgánů, které jsou za to zodpovědné,“ uvedl exministr zdravotnictví.

Určitý legislativní rámec, který vycházel z prožité pandemické krize, stanovovala též novela pandemického zákona. O tu se strhl velký boj na začátku mandátu Fialovy vlády, nicméně kvůli vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině, která začala zhruba týden poté, co byla novela schválena, zájem o dlouhodobé reformy vypršel. Definitivně vyhasl na konci listopadu 2022, kdy skončila jeho účinnost. Vojtěch o obnovení neuvažuje, dle jeho nynějšího vyjádření pro Echo „je nutné zaměřit se na zákon o ochraně veřejného zdraví, ten je tím klíčovým právním předpisem“.

Novela pandemického zákona rozšířila a upřesnila některé nástroje v boji proti šíření koronaviru, například zavedla stav pandemické pohotovosti, který umožnil přijímat některá protiepidemická opatření bez vyhlášení nouzového stavu, jehož prodlužování skrze hlasování Sněmovny působilo během pandemických let opakovaně problémy. Předloha také uzákonila zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou.