„Už necítím povinnost myslet jen na mír, napsal Trump norskému premiérovi

Americký prezident Donald Trump ve zprávě adresované norskému premiérovi Jonas Gahr Störemu oznámil, že už necítí povinnost myslet jen na mír. Jako důvod zmínil, že nebyl oceněn Nobelovou cenou míru. Napsal, že ačkoli bude mír podle něj vždy převažující, může nyní přemýšlet o tom, co je dobré a správné pro Spojené státy americké.

„Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu míru za zastavení osmi válek PLUS, už necítím povinnost myslet čistě na mír, ačkoli to bude vždy převažující, ale nyní mohu přemýšlet o tom, co je dobré a správné pro Spojené státy americké,“ napsal Trump premiérovi ve zprávě, kterou získala agentura Bloomberg. Prezident také uvedl, že svět není bezpečný, pokud USA nemají úplnou a totální kontrolu nad Grónskem. Nobelova cena míru však není udělována norskou vládou, ale nezávislým výborem, připomněla agentura.

Premiér Jonas Gahr Störe deníku Aftenposten potvrdil, že tuto zprávu od amerického prezidenta obdržel. „Jde o zprávu, kterou jsem včera odpoledne obdržel od prezidenta Trumpa. Byla to odpověď na krátkou zprávu, kterou jsem prezidentu Trumpovi poslal dříve toho dne jménem svým a finského prezidenta Alexandra Stubba. V naší zprávě Trumpovi jsme vyjádřili náš postoj k jeho zvýšeným clům na Norsko, Finsko a další vybrané země,“ uvedl Störe. „Poukázali jsme na nutnost zmírnit rétoriku a požádali jsme o telefonický rozhovor mezi Trumpem, Stubbem a mnou v průběhu dne. Trumpova odpověď přišla krátce poté, co jsme zprávu odeslali,“ pokračoval.

Postoj Norska k Grónsku zůstává podle premiéra nezměněn. „Grónsko je součástí Dánského království a Norsko v této věci plně podporuje Dánské království. Podporujeme také odpovědné úsilí NATO o posílení bezpečnosti a stability v Arktidě. Pokud jde o Nobelovu cenu míru, opakovaně jsem Trumpovi vysvětloval, co je dobře známo, a sice že cenu uděluje nezávislá Nobelova komise, nikoli norská vláda,“ dodal podle deníku Aftenposten Störe.

Trump o víkendu rozvířil vztahy se spojenci v NATO, když pohrozil zavedením cel vůči skupině evropských členů aliance, pokud nezíská kontrolu nad Grónskem. Eskalace vyvolala pobouření mezi lídry Evropské unie, francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k případné aktivaci nejsilnějšího odvetného nástroje bloku. Velvyslanci EU se v neděli sešli k projednání možností, včetně cel na americké zboží v hodnotě až 93 miliard eur (108 miliard dolarů). Lídři EU se mají sejít na mimořádném summitu ve čtvrtek.

Prezident USA v pondělí dále přitvrdil v příspěvku na platformě Truth Social. „NATO říká Dánsku už 20 let, že ‚musíte odstranit ruskou hrozbu z Grónska‘. Bohužel Dánsko s tím nebylo schopno nic udělat. Nyní nastal čas a udělá se to!!!“ Jeho slova podpořili i další vysocí američtí představitelé, mimo jiné ministr financí Scott Bessent, který v pořadu NBC Meet the Press uvedl, že Evropa je příliš slabá na to, aby zajistila bezpečnost Grónska.

Norsko zároveň minulý týden reagovalo s nevírou na krok nositelky Nobelovy ceny míru Maríe Coriny Machadoové, která svou medaili předala Trumpovi. Prezident, jenž dlouhodobě usiluje o toto ocenění a tvrdí, že si jej zaslouží za vyřešení řady konfliktů během svého druhého mandátu, medaili převzal na setkání v Bílém domě.

„Nobelova cena a laureát jsou neoddělitelní,“ uvedl v pátek Norský Nobelův výbor. „I kdyby se medaile nebo diplom později dostaly do držení někoho jiného, nemění to nic na tom, komu byla Nobelova cena míru udělena.“ Výbor zároveň v neděli doplnil, že cenu nelze, ani symbolicky, předat či dále distribuovat.

Statement from the Nobel Foundation

One of the core missions of the Nobel Foundation is to safeguard the dignity of the Nobel Prizes and their administration. The Foundation upholds Alfred Nobel’s will and its stipulations. It states that the prizes shall be awarded to those who… pic.twitter.com/WIadOBLtpD

— The Nobel Prize (@NobelPrize) January 18, 2026

Dopis Trumpa norskému premiérovi, o němž jako první informoval novinář PBS na síti X, byl podle zdrojů obeznámených se záležitostí sdílen americkou Radou pro národní bezpečnost s několika dalšími evropskými vládami. Zdroje hovořily pod podmínkou anonymity, protože šlo o soukromou korespondenci.