Koruna vykazuje určité známky cenové bubliny

KOMENTÁŘ

Koruna vykazuje určité známky cenové bubliny
Koruna s velkou pravděpodobností aktuálně vykazuje známky klasické cenové bubliny, kdy první spekulace nafukuje druhou spekulaci a začnou roztáčet samochodnou spirálu, píše Markéta Šichtařová. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu
Sdílet:

Hlavní zprávy

Poté, co česká koruna k euru nakrátko zavítala pod psychologicky významnou hladinu 24 korun za euro, následně trochu ustoupila a mírně oslabila opět nad ni. Nicméně když se na ni podíváme z většího nadhledu, je zřejmé, že trend koruny prozatím zůstává stále posilující.

„Legrační“ je pozorovat různé komentáře v médiích na téma tohoto posílení. Opakují se vágní formulace typu „optimismus“, „intervence“, „pokles cen energií“ a podobně, které se vesměs tváří, že dotyčný komentátor „ví“, co za posílením koruny stojí. Kupříkladu často citovaný „důvod“, který od sebe mnozí komentátoři vzájemně opisují, mluví o poklesu cen energií, což vzbuzuje optimismus, a tedy to pomáhá koruně.

 

Pravda je ale taková, že většina komentátorů až tak moc neví. Tvrzení, že koruna sílí například proto, že teplé počasí sráží ceny energií, totiž zcela zanedbává fakt, že ceny energií klesají v celé Evropě, tedy i v Polsku, Maďarsku, v eurozóně. A měly by tedy analogicky být „důvodem“ pro posilování i dalších měn – a to včetně eura vůči koruně.

Realita je tedy nejspíš taková, že koruna s velkou pravděpodobností aktuálně vykazuje známky klasické cenové bubliny, kdy první spekulace nafukuje druhou spekulaci a začnou roztáčet samochodnou spirálu – se vším, co z takové bubliny obvykle vyplývá.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, jakými toky k nám proudí zahraniční kapitál. Data o platební bilanci za toto čtvrtletí totiž dostaneme až s několikatýdenním zpožděním. Každopádně je ale zřejmé, že horký kapitál, který nyní do Česka kvůli koruně přitekl, dříve nebo později odteče.

Spouštěčem může být návrat větších obav na trhy. Pak by investoři znovu namísto koruny preferovali bezpečnější americký dolar nebo švýcarský frank. Dalším důvodem pro zpětné oslabení koruny může být to, že zatímco Česká národní banka už ukončila proces zvyšování úrokových sazeb, americký Fed nebo Evropská centrální banka své sazby ještě zvýší. Pak bude klesat úrokový náskok koruny na dolar nebo euro.

Ať již stojíme na straně exportérů, importérů, nebo spotřebitelů, tedy ať už je pro nás příjemná koruna silná, nebo slabá, všichni dočasně těžíme alespoň z jednoho dopadu silné koruny: Totiž silná koruna působí proti inflaci. Jak si stála v prosinci česká inflace, ještě nevíme, víme ale už po dnešku, jak si stála inflace za celou eurozónu až do konce listopadu. Podle eurostatistiků index cen výrobců v eurozóně (tzv. PPI index) v listopadu meziročně dosáhl na 27,1 % proti předchozím, revidovaným 30,5 %. To jsou stále obrovská čísla.

V součtu celého roku 2021 k euru posílila o 5,1 % a v roce 2022 o 2,9 %. Průměrné roční tempo posilování koruny k euru ale od roku 2008 činí pouze 0,56 % ročně. Nyní jsme v podání koruny viděli za pouhé první 4 dny roku 2023 posílení o 0,72 %. To je logicky neudržitelné tempo posilování.

×

Podobné články