„V Evropě děláme něco špatně.“ Bude Mario Draghi Chruščovem 21. století?

Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity.

Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí. Jeho zpráva vstoupila do povědomí jako svědectví o Stalinových nezákonnostech, což bylo hodně nepřesné vyjádření.

Roli Chruščovovy zprávy o Stalinovi by mohla v rámci Evropské unie sehrát tzv. Draghiho zpráva. Bývalý šéf Evropské centrální banky společně s několika analytiky vypracoval pro Evropskou komisi „zprávu o stavu Unie“. Není tam nic, co by střízlivý pozorovatel evropské politiky nevěděl. Důležitá však je právě síla kontextu a okolnost, že tyto věci říká jeden z elitních eurokratů. Právě podobná iniciativa by mohla spustit postupné přeformátovávání politiky Evropské unie.

Draghiho zpráva je především svědectvím o upadající evropské civilizaci, která sama sebe dusí regulacemi a směrnicemi, které zrychlují její pád do bezvýznamnosti. Draghi se tam nezmiňuje o hlavním příčinách dnešní krize, ale i tak jde o silný signál minimálně dovnitř Evropské unie ve stylu probuďme se, děláme něco špatně, kritika povolena.

Celý text „Čekání na spasitele“ si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.