Zelená apokalypsa. Green Deal je pohroma, kdo to všechno zastaví?

Jak průchodný je nápad české vlády zásadně revidovat evropskou Zelenou dohodu a speciálně zrušit zákaz aut se spalovacími motory? V novém vydání Týdeníku Echo o tom diskutují místopředseda ODS Alexandr Vondra, jeho kolega v Evropském parlamentu a lídr Motoristů Filip Turek a pirát Mikuláš Peksa. Debatu vedl Daniel Kaiser.

„V Evropě děláme něco špatně.“ Bude Mario Draghi Chruščovem 21. století? Roli Chruščovovy zprávy o Stalinovi by mohla v rámci Evropské unie sehrát tzv. Draghiho zpráva, píše Bohumil Pečinka. Bývalý šéf Evropské centrální banky společně s několika analytiky vypracoval pro Evropskou komisi „zprávu o stavu Unie“. Není tam nic, co by střízlivý pozorovatel evropské politiky nevěděl. Důležitá však je právě síla kontextu a okolnost, že tyto věci říká jeden z elitních eurokratů. Právě podobná iniciativa by mohla spustit postupné přeformátovávání politiky Evropské unie.

„Většina Íránců nesdílí antiizraelský pohled své vlády.“ Od začátku října, kdy Írán vypálil na Izrael zhruba 200 balistických raket, se čeká na slibovanou izraelskou odpověď. Jde o poslední kolo dlouhé izraelsko-íránské války, většinou vedené skrytě, ale nyní stále víc veřejně. O důvodech íránsko-izraelského nepřátelství, ale také o budoucnosti íránského režimu a náladách v íránské společnosti hovořil Ondřej Šmigol s íránsko-americkým historikem a novinářem Arashem Azizim.

Člověk druhému do hlavy vidí. „Potřebuji přesně vás,“ říkala mi paní do telefonu, když mě zvala do debaty. Prý shánějí člověka hájícího stanovisko, jež mi v rychlosti předestřela. Namítla jsem, že si nic podobného nemyslím. „Ale ano, máme na to data,“ poznamenala. Asi měla na mysli, že firma, od níž pozvánka dorazila, si udělala rešerši, projela mé výstupy a seznala, že jsem jejich člověk. Nedomluvily jsme se. Trvala jsem na tom, že si myslím, co si myslím… Tak začíná esej Terezy Matějčkové.

Ďábel se vrací do Moskvy. Román Michaila Bulgakova Mistr a Markétka, dílo vytvořené v časech strašných represí v Moskvě konce dvacátých a ve třicátých letech, patří mezi nejznámější a nejčtenější ruské romány. Sílu toho textu potvrdilo i dění kolem jeho nové filmové adaptace. Film režiséra Michaela Lockshina měl v ruských kinech premiéru letos v lednu, přišly na něj čtyři miliony diváků. Rychle se ale dočkal i ostře odmítavé reakce z oficiálních míst. Více o tom píše Ondřej Štindl.

Dva roky na ulici, myl jsem se pod mostem. Amerikánka mi dodala sílu, říká režisér Tauš. Film Amerikánka vtrhl po extatickém premiérovém týdnu do kin a vyráží i na mezinárodní kolbiště. Její protagonistka už zdolala dětský domov, pěstounskou péči i pasťák – to vše v době, kdy proti ní stál i totalitní režim tehdejšího Československa. Vizuálně a obsahově výjimečný film Amerikánka o jedné cestě za svobodným dospělým životem přivedl na svět režisér Viktor Tauš. Jeho Amerikánku přímo inspirovala dívka, kterou potkal v 90. letech na ulici. Rozhovor vedla Veronika Bednářová.

Patálie s Golfským proudem. Co způsobí chladná skvrna? Na většinu problémů s počasím, které my lidé pociťujeme na pevnině, bylo zaděláno na moři. I zářijové povodně byly tak ničivé, protože větrné proudění přinášelo nám suchozemcům zpočátku ze Středozemního moře a pak i od severu nadbytek vodní páry odpařené z neobvykle teplých moří. Vlna veder později zesílila deště. Více v eseji Václava Cílka.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.