První velký úspěšný test prezidenta Pavla

KOMENTÁŘ

První velký úspěšný test prezidenta Pavla
Jmenování prvních tří ústavních soudců se dá shrnout slovy: cesta špatná, výsledek dobrý, píše Lenka Zlámalová. Foto: Kancelář prezidenta republiky
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Po téměř třech měsících na Hradě je první příležitost hodnotit výkon nového prezidenta podle zvládnutí zásadních pravomocí. Jmenování ústavních soudců a jejich prosazení v Senátu je pravomocí klíčovou. Osobní vizitkou prezidentů jsou jejich ústavní soudci nebo centrální bankéři.

Odchod prezidenta Miloše Zemana bohužel provázelo jmenování nejhoršího guvernéra a nejhorší bankovní rady, jakou jsme tady po roce 1989 měli. Aleš Michl a spol., kteří tady pasivně tolerují jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, jsou Zemanovou hodně špatnou vizitkou, která po něm zemi zbyla.

 

Petr Pavel bude za celý svůj mandát jmenovat jen jednoho bankéře. Zato ho jen do poloviny příštího roku čeká nominace deseti z patnácti ústavních soudců. Včera v Senátu prosadil první tři jména. Přes rozruch, který do schvalování přinesla podivná hra Tomáše Goláně, šéfa ústavně právního výboru v dresu ODS, mu všechna tři jména prošla víc než hladce. Víc než ústavní většinou. Jan Wintr získal 64, Josef Baxa 63 a Daniela Zemanová 59 hlasů ze 79 přítomných. To jsou velmi silné mandáty.

Když tato tři jména nasadíme podle kvality na žebříček těch, kdo jsou nebo v minulosti byli ústavními soudci, dva z nich patří bezpochyby do první ligy. Josef Baxa je doyen české justice a jeden z jejích klíčových hráčů, který postavil jednu z nejrespektovanějších institucí. Nejvyšší správní soud, který sehrál mimo jiné klíčovou roli při obraně svobody proti covidovým lockdownům. Ve stejné roli se profiloval profesor pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr. Dnes jeden z předních vykladačů ústavy ve veřejném prostoru se ostře a odvážně postavil proti Babišově vládě a jejímu covidovému zavírání. Tehdy to chtělo odvahu, kterou Wintr projevil, což nakonec při jeho představování v Senátu jako motivaci pro jeho volbu zdůraznil i sám Petr Pavel.

Daniela Zemanová do stejné ligy jako Baxa a Wintr nepatří. Pozornost přitahovala spíš jako justiční funkcionářka než tím, že by se profilovala na velkých právních tématech. Ve srovnání s těmi, kteří za předchozích prezidentů v Ústavním soudu seděli a sedí, ale i Daniela Zemanová obstojí. Její volba se dá asi hájit stejně, jako když si prezident Václav Klaus vybral do bankovní rady ČNB Pavla Řežábka, který toho o měnové politice moc nevěděl. Klaus ho hájil jako praktika, který zná „odvrácenou stranu ekonomiky“. O Daniele Zemanové se tak dá říct, že jako dlouholetá prezidentka Soudcovské rady ví, jak funguje justice.

Jmenování prvních tří ústavních soudců se dá shrnout slovy: cesta špatná, výsledek dobrý. Petr Pavel bohužel výběr ústavních soudců korporativisticky přenesl na „odbornický panel“, před kterým adepti defilují ještě dřív, než předstoupí před samotného prezidenta. To vše ještě vyztužil nominačními seznamy, které mu chodí ze všech možných právních institucí od Advokátní komory po Unii státních zástupců. Dalo by se tomu říct byrokratizace klíčové pravomoci.

Výsledek je ale dobrý a vzhledem k obrovské podpoře v Senátu, kde má vládní koalice většinu, se dá říct, že jména Baxa, Wintr, Zemanová jsou konsenzem Pražského hradu a vlády. Vzhledem k tomu, že se dá očekávat, že před Ústavním soudem skončí nemalá část Fialova konsolidačního balíčku, zásahů do důchodu nebo pokusu o zestátnění ČEZ, snad koalice dobře zvažovala, koho do instituce s nejvyšší mocí v zemi pošle. Jak připomíná ministr spravedlnosti Pavel Blažek: Z vyšších soudů se snadno může stát „zbraň hromadného ničení“. Vládní koalice je snad přesvědčena, že od tohoto prvního Pavlova tria něco takového nehrozí.

 

×

Podobné články