Stane se z veřejného zdravotního pojištění donucovací aparát?

ÚHEL POHLEDU

Stane se z veřejného zdravotního pojištění donucovací aparát?
Daniel Prokop v Otázkách Václava Moravce, 27. října 2024. Foto: ČT24
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

ÚHEL POHLEDU: „Motivovat“ lidi k tomu, aby podstupovali takzvané preventivní prohlídky, se v posledních, aspoň kalendářně, Otázkách Václava Moravce vehementně dožadoval sociolog a člen NERVu Daniel Prokop. Problémy s tím jsou následující. Zaprvé, o žádnou prevenci ve skutečnosti nejde. Prevence nemocí znamená něco úplně jiného než povinné absolvování vyšetření, o které nestojíte, protože to tak vyšlo v tabulkách úředníků, kteří o vás vůbec nic nevědí.

Zadruhé, byl by to další klacek k buzeraci obyvatelstva. A zatřetí, ošklivá sestra „motivace“ je „sankce“. Neposlechneš, nedostaneš, nebo dokonce zaplatíš. Takový druh negativní motivace, kdy se zdravotnickým úkonem podmiňovaly sociální výhody, jsme nedávno zažili. Stačilo, díky, není zač.

 

Epizodu Otázek s duchaplným názvem „Zdravotnictví na kapačkách“ vysílala Česká televize 27. října. Kromě Prokopa byl přítomen ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Daniel Prokop je technokrat. V době korony podporoval kobercové očkování, autority prosil o nový a ještě tvrdší lockdown, ještě v listopadu 2021 snil o „obrovských očkovacích kapacitách pro sto tisíc lidí denně“, ačkoli už bylo dávno zřejmé, že očkování před nemocí nechrání. Zato vůči těm, které svými vyjádřeními pomáhal vyloučit ze společnosti, neprojevil molekulu empatie. Chtít zrovna od něj expertizu k veřejnému zdraví je jako požádat scientologa o kritiku náboženských sekt. Prokop vidí systém veřejného zdravotního pojištění jako potenciální donucovací aparát, který ví nejlépe, co je pro nás – pouhá pasivní kolečka v soukolí – dobré.

Ovšemže nejde o to, nejít do ordinace nikdy. Potíž je, že jakékoli plošně aplikované dobro zákonitě skončí špatně. Sem patří mylné diagnózy a zbytečné, často invazivní a stresující vyšetření. Víc vyšetření sice – ano – vede k více nálezům, více zákrokům a rozhodně k řádově mohutnější medikaci („ono se něco vždycky najde“), ale ne nutně k delšímu a kvalitnějšímu životu. Hlavně ale jde o další přifukování „nanny state“ – státu-chůvy, který k občanům dopředu přistupuje jako ke slabomyslným. Copak v Prokopově světě neexistují lidé, kteří se o sebe skvěle starají a kteří jsou sami se sebou v tak kvalitním kontaktu, že přijdou, když je potřeba? Asi ne – a asi mě to nepřekvapuje. Rád by tam prostě zase nahnal všechny.

V tom není sám. Vláda připravuje „bonusový program“, který podmíní čerpání některých bonusů (třeba dotovaných plavenek) právě tím, že občan odchodí „preventivní“ kontroly. Hovořilo se o zvýšení finanční „motivace“ lékařů na ně pacienty posílat a samozřejmě se nezapomnělo na kýžená procenta očkování, úběžník pozdní civilizace. Jak to, že mají někteří praktici jen desetiprocentní proočkovanost, zatímco jiní sedmdesát? horlilo se ve veřejnoprávním studiu, až se stěny třásly. Jako by se naháněla pětiletka.

Moderátora Moravce ovšem ani nenapadla možnost, že zdánlivě „méně úspěšní“ praktici třeba indikují vakcinaci rozvážněji, odborněji a bezpečněji než očkovací úderníci. Naopak projevil upřímný zájem o to, zda po těch uvážlivých mohou zdravotní pojišťovny „šlapat“.

Daniel Prokop by každopádně rád šel mnohem dál než jen k bonifikaci stádně zkontrolovaných, a byť v pořadu jasně nezaznělo, kam až dál, v kontextu to znělo zlověstně – rozhodně pro lidi, kteří si jako on nepletou poctivost s poslušností.

Ještě k té poctivosti vůči sobě samým. Zanedbávání prevence skutečně ničí zdraví, zkracuje život a zatěžuje ekonomiku. Co ale zástupci zdravotnicko-byrokratické mašinerie rozumí pod pojmem prevence, má na míle daleko od prevence reálné. Co se jediné reálně počítá, je pohyb. Svalová hmota. Spánek. Dostatek slunečního svitu. V noci tma. Minimálně průmyslově zpracované jídlo. Rozumná váha. A bohatý a kvalitní mezilidský kontakt, rozhodně i ten fyzický, kterého se Prokop ještě před třemi lety, nevíme, jak je tomu dnes, štítil. To se ale těžko dává do excelovské tabulky a nevyúčtujete to.

 

×

Podobné články