Čína „zachraňuje“ ekonomiku

Všímáte si, jak se začínají zase znovu recyklovat slovní spojení známá z dob před rokem 1989? Mezi ně patří třeba „soubor opatření“. Nejnovější „soubor opatření“ zavádí právě nyní čínská centrální banka. Není to tak dávno, kdy se v médiích spíš používal výraz „podpůrný balíček“. Obojí však znamenalo totéž, jenom označení bylo poplatné době. Vždy se jednalo o nějakou intervenci státu do ekonomiky, která měla za cíl krátkodobě popřít existenci hospodářského cyklu a opticky číselně zvednout hospodářský růst. Ale za cenu dlouhodobého poškození ekonomické efektivity.

Tento nejnovější čínský „soubor opatření“ je největší od pandemických čínských zásahů. Jeho součástí je snížení úrokové reposazby centrální banky a dalších úrokových sazeb, čímž se zlevní úvěry. Dále snížení míry povinných minimálních rezerv bank, čímž se uvolní do oběhu asi miliarda jüanů. Sníží se minimální sazba akontace pro kupující druhých domů, čímž de facto zlevní hypotéky. A konečně Čínská lidová banka až do 60 % profinancuje, tedy vlastně smaže, půjčky pro místní samosprávy nakupující neprodané domy s levným financováním. Technicky vzato je to v podstatě odpuštění dluhů a dotisknutí peněz v příslušné výši.

Regulátor se raduje, jak to zařídil, že větší množství peněz v oběhu znovu opticky navýší HDP. Spekulant se raduje, že větší množství peněz v oběhu výrazně prodraží akcie, protože dojde k inflačnímu zvednutí cen akcií i dluhopisů. Ekonom, zejména monetarista, ví, že tohle je to nejhorší, co Čínská lidová banka mohla čínské ekonomice udělat. Je to léčba jedem.

Problémem Číny je, že Čína již v minulosti tak nesmyslně a uměle podporovala investice do nemovitostí, až postavila města duchů, kde nikdo nebydlí. 70 procent úspor domácností je nyní uloženo v nemovitostech. HDP se tím sice uměle nafouklo a centrálně naplánovaná pětiletka byla splněná, ale užitek to nepřineslo. Už od roku 2021 je přepálený realitní trh v silném útlumu a největší developer světa Evergrande zkrachoval. Nyní se Čína v podstatě rozhodla přepálený realitní trh „řešit“ tím, že ho donutí ještě víc stavět, tedy ještě víc se přepálit.

Podobně kontraproduktivně to funguje u akcií. Akcie v Číně nerostou, protože neroste čínská ekonomika. Komunistická strana Číny ale chce, aby akcie rostly. A tak centrální banka bude poskytovat komerčním bankám, fondům, pojišťovnám a makléřům snadnější a levnější přístup k financování nákupu akcií. Tímto způsobem chce centrální banka nalít na akciový trh ekvivalent 114 miliard dolarů. Myslíte, že to posílí čínský akciový trh? Jednoznačně to zvýší ceny akcií, ale bude to inflační růst. A inflační růst cen není posílení akcií.

Čínský akciový index CSI 300 je v tuto chvíli o více než 40 % níže oproti maximu v roce 2021. Nicméně jakmile byla tato opatření oznámena, ihned smazal 4 % ztrát. A to se samozřejmě promítá i k nám do Evropy. Evropa je s čínskými firmami již silně provázána. (A troufnu si z velmi dlouhodobého pohledu spekulovat, že čím víc bude Evropa provozovat svou energetickou sebedestrukci, tím víc ji čínské firmy budou pohlcovat podobně jako Afriku.) A proto po oznámení zprávy výrazněji rostou i evropské finanční trhy. A to přesto, že klíčový německý index Ifo měřící ekonomická očekávání se v září opět propadl více, než se čekalo.
Znamená to, že Čína je slabá, ale Evropa je slabší – a Čína toho ochotně do budoucna využije.