Čínská past. Jaká pomsta čeká na EU za uvalení cel na elektroauta

Téměř padesátiprocentní cla na některé značky čínských elektroaut. Ta začnou od pátku platit poté, co o nich rozhodla Evropská komise, která tak chce Čínu po vzoru USA trestat za dovoz jejích levných dotovaných elektromobilů na unijní trh. Jde zatím o dodatečné cenové přirážky, které definitivně začnou platit až na podzim, pokud nenajde EU s Pekingem společnou řeč. Uvalení cel jen ještě vyeskaluje obchodní válku. Čína hrozila odvetou už dříve. Lze čekat, že protiútok nepoškodí jen evropské výrobce klasických aut v čele s Německem. Ti ale mohou utrpět nejvíce.

Na poli elektromobility Čína dominuje. Co se týče výroby baterií, celosvětově má na trhu více než 56procentní podíl. Ve vývoji klasických aut nikdy neuspěla a především kopírovala západní automobilky, to rozhodně neplatí o elektroautech, kdy ve vývoji Číňané Západ předehnali. Rychlý vzestup čínské společnosti BYD odráží širší náskok čínských automobilových značek ve vývoji především cenově dostupných, ale také technicky vyspělých elektroaut. Západní firmy jako Stellantis a Volkswagen se tak na čínské automobilky obracejí, aby dostaly nový impuls do vlastní výroby.

BYD dokonce podle údajů z posledního čtvrtletí loňského roku v prodejích předehnala americkou Teslu. Jak jsme psali zde, model Seagull automobilky BYD se v Číně prodává za zhruba 12 tisíc dolarů, tedy přibližně 272 tisíc korun, což je zlomek oproti tomu, za kolik se teď prodávají elektrovozy v Evropě.

ČTĚTE TAKÉ: Rozvrat střední třídy jako cíl

Evropská komise provedla šetření, jak moc subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. A dospěla k závěru, že Čína dotuje svůj průmysl elektrout do takové míry, že to způsobuje ekonomické škody evropským automobilkám. „Dnes, devět měsíců po zahájení antisubvenčního řízení, uvalila komise prozatímní vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů (BEV) z Číny. Na základě vyšetřování dospěla komise k závěru, že hodnotový řetězec BEV v Číně těží z nespravedlivých dotací, které pro výrobce BEV v EU představují hrozbu hospodářské újmy,“ uvedla komise ve svém prohlášení.

Už nyní platí desetiprocentní cla. Od pátku 5. července tak budou platit – nyní jen prozatímní – ještě dodatečná cla. EU stanovila individuální cla, která budou v případě čínské automobilky BYD činit 17,4 procenta, u automobilky Geely, kam spadá také Volvo, 19,9 procenta a u automobilky SAIC, pod níž spadá například značka MG, pak 37,6 procenta. Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Sem spadá například americká Tesla, která v Číně vyrábí Model 3. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta.

Čínské odbytiště pro Mercedes i Volkswagen

Definitivní cla by začala platit od listopadu, pokud obě strany nedojdou k nějakému alternativnímu řešení nebo pokud konečný krok nezablokuje kvalifikovaná většina členských států EU. Jak uvádí Bloomberg, uvalení až padesátiprocentních cel může snížit dovoz elektroaut z Číny do Evropy až o čtvrtinu, což odpovídá zhruba čtyřem miliardám dolarů.

Mnoho evropských autovýrobců dalo jasně najevo, že jsou proti vyšším clům. Společnosti jako Mercedes-Benz Group AG a Volkswagen AG před nimi varovaly. Čína je právě pro Mercedes, VW a BMW AG největším trhem.

Podle dat z loňského roku se téměř 30 procent vozů vyrobených německými automobilkami prodalo v Číně. BMW je na čínském trhu z pohledu tržeb závislá jednou třetinou, stejně tak Volkswagen a Mercedes-Benz z podnikání v Číně silně těží. Generální ředitel automobilového koncernu Stellantis Carlos Tavares nedávno uvedl, že cla jsou „hlavní pastí“. „Namísto toho, abychom byli vůči čínské ofenzívě v čisté defenzivě, měli bychom být spíše její součástí,“ řekl Tavares.

Čína už zhruba před měsícem oznámila, že by jakožto odvetu mohla zvýšit clo právě na dovoz velkých benzinových aut z nynějších 15 na 25 procent. „Navrhovaná úprava celní sazby pro dovážené benzinové sedany a sportovně-užitková vozidla (SUV) s motorem větším než 2,5 litru je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace,“ vyjadřoval se zástupce Čínského střediska pro automobilové technologie a výzkum Liou Pin. Vyšší clo na auta s větším motorem by tak zasáhlo především německé automobilky, které do Číny vyvážejí SUV a sedany.

Čína také nově pohrozila odvetou a již zahájila cílené antidumpingové vyšetřování dovozu vepřového masa. Závěry vyšetřování lihovin z EU mají být zveřejněny začátkem příštího roku, ale mohou přijít kdykoli, na základě toho, co se stalo dříve. Peking varoval, že by cla mohla kromě aut se spalovacími motory zasáhnout také evropské zemědělské zboží a letectví a auta s velkými motory.

Platí každopádně, že Čína evropský trh potřebuje a Evropa zase potřebuje ten čínský. Čínští výrobci elektroaut totiž velmi potřebují ziskový export do evropské ekonomiky, aby se vypořádali s klesajícími maržemi při domácích prodejích. A němečtí výrobci aut zase potřebují na čínském trhu prodávat a udržovat s čínskými výrobci výhodná partnerství.

Některé západní značky, mezi nimi i americká Tesla a francouzský Renault, vyrábějí elektromobily v čínských továrnách, protože výroba vyjde mnohem levněji, a poté je dováží do Evropy. Západní a japonské značky aut vyrobené v Číně, tvořily za první čtyři měsíce letošního roku 54 procent všech zde nově vyrobených elektromobilů.

Rekordní prodeje Tesly v Česku

Obavy z uvalení dodatečných cel na dovoz v Číně vyrobených elektromobilů měly pravděpodobně vliv i na prodej americké Tesly na českém trhu. Za červen se totiž prodalo rekordních 954 vozů. Přitom ještě v květnu byl výsledek 253 prodaných kusů. A nejvíce na odbyt šel Model 3, kterého se prodalo 595 kusů, zbytek tvořil SUV Model Y.

Jak už bylo zmíněno, právě Model 3 vyrábí automobilka Elona Muska v Číně. Tesla už dříve uvedla, že v případě zavedení dodatečných cel ze strany EU bude muset tento model pravděpodobně zdražit. Na tuzemském trhu zatím stojí Model 3 v základní verzi milion korun, Model Y v základní verzi je za cenu 1,095 milionu korun. Velký zájem nejen o elektrické Tesly ale v první řadě samozřejmě způsobují i dotace na elektroauta pro firmy a živnostníky z programu Národní rozvojové banky. Limit pro žádost o dotaci je pořizovací cena jeden a půl milionu korun bez DPH. Cena elektromobilu je pak s dotací o 200 tisíc nižší.