Pavel a Čaputová. Jaký je to krásný pár
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
ZÚČTOVÁNÍ S BOLSONAREM
Brazilská federální policie dnes obvinila bývalého prezidenta Jaira Bolsonara a 36 dalších osob z pokusu o státní převrat a z dalších trestných činů. ...
Petr Pavel včera dovršil svou dvoudenní návštěvu Slovenska a tím i první státní návštěvu ve funkci. Napišme hned, že za úspěšnou ji můžeme považovat jen zčásti.
Je dobře, že se jel do Bratislavy oficiálně představit, dělali to tak i jeho předchůdci. Horší je, s jakým odhodláním se Pavel na slovenské politické scéně doslova zavěsil na svou kolegyni Zuzanu Čaputovou. Pojí prý je stejné hodnoty, oznámila slovenská prezidentka. Chtějí spolu cestovat, nejenom v dohledné době na Ukrajinu, což jako jednorázové gesto dává smysl, ale do budoucna i na různá mezinárodní setkání – v OSN, v EU, NATO. Není žádný důvod, aby jedna hlavu státu brala druhou hlavu státu jakoby stopem, pokud si nechceme připustit, že tady jde hlavně o příspěvek do pomyslné soutěže Česko-Slovensko hledá superpár.
Prezidenta s prezidentkou spojuje nejen podpora Ukrajině bránící se Rusku, ale i dosti obsesivní boj proti jakýmsi dezinformacím (prý bychom jim mohli, Češi a Slováci, vzdorovat společně) nebo zájem o LGBTQ agendu. Čaputová nedávného vraždění před bratislavským klubem Tepláreň využila ke skandalizaci konzervativců a jejich údajné homofobie. Pavel teď před Tepláreň dorazil také. Vyslovil se pro adopci dětí do stejnopohlavních párů. Skutečně mají taková témata tvořit česko-slovenské vztahy?
Oparem pražského podhradí, které během prezidentování Miloše Zemana mělo ve zvyku hledat na Bratislavském hradě jeho šlechetný protipól, to není dobře vidět. Ale Zuzana Čaputová nemá už na Slovensku tak silnou pozici jako dřív. Další prezidentské volby napřesrok může podle okolností snadno prohrát. Nedávno si na ni v průzkumu, jeho respondenti byli tázáni, koho na první dobrou chtějí za prezidenta, vzpomnělo 18 procent Slováků (průzkum měl metodické slabiny, Čaputová další jména pořád porazila o parník, nicméně na úřadující prezidentku je to překvapivě málo). Prezidentky faktická strana, Progresívné Slovensko, dosahuje šesti procent.
A co když parlamentní volby na podzim vyhraje nesympatický oportunista Robert Fico? Bude se pak náš prezident slovenského premiéra okázale štítit? Je pravda, že to byl Fico, kdo Pavla napadl první (střílel přes něj na Čaputovou), ale má se český prezident nechat strhnout k výroku, že vývoj na Slovensku je „znepokojivý a měli bychom ho pozorně sledovat“? To je skoro Pavlova obdoba „králíkáren na Petržalce“, jimiž Václav Havel na konci roku 1989 nešťastně popsal sídliště v Bratislavě, a indicie, že prezident nedoceňuje, jak moc byli a do jisté míry Slováci pořád jsou citliví k poznámkám z české strany.
Stavět bilaterální vztahy na skutečnosti, že mám s jedním politikem partnerské země téměř shodné vnitropolitické názory, je začátečnická chyba. V zahraniční politice se nemoralizuje a neřeší se civilizační dilemata, tečka. Člověk se může jen divit, proč to přítel na telefonu, několikanásobný velvyslanec Petr Kolář, prezidentovi nevysvětlil a proč ho do toho zřejmě sám uvrtal. Je to i pokus distancovat se před zraky Západu od zlé části Visegrádu (Maďarska i Polska) vytvořením slovensko-českého tandemu se dvěma lidskými tvářemi.
Tady nový prezident poněkud tápe. Nestalo se žádné drama, může se učit za chodu. Musel by ovšem mít někoho, kdo ho na ty začátečnické chyby upozorní.
PREZIDENT K ROZPOČTU
O LÉKAŘÍCH V ČESKU