Ufňukaná maskulinita

KOMENTÁŘ

Ufňukaná maskulinita
Chtělo by se zlomyslně říct: tak dlouho bojoval liberalismus s patriarchátem v jeho křesťanském vydání, až se dočkal návratu patriarchátu ve stylu Barbara Conana. Akorát oproti hrdinovi, kterého hrál Arnold Schwarzenegger, v dost ufňukané verzi, píše Maciej Ruczaj. Foto: Pxhere
1
Komentáře
Maciej Ruczaj
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Otázka „proč se nerodí dětí“ patří v českých médiích mezi hlavní témata posledních týdnů. A je to samozřejmě dobře, protože těžko budeme hledat téma závažnější. Na druhé straně se nelze ubránit pocitu, že je to trochu hit okurkové sezony, na předvolebních billboardech odkazy na něj nenajdeme, pokud tedy k pokusům řešení této krize nepočítáme uzákonění eutanazie navrhované STAN.

Je zajímavé, že vlna zájmu o příčiny celozápadního demografického propadu se objevuje paralelně s narůstajícím zájmem o vzestup fenoménu „manosféry“ a „návratu toxické maskulinity“. Socioložka Theresa Vesciová píše o Trumpově vítězství a o jeho elektorátu jako o síle poháněné touhou po „hegemonické maskulinitě“; samotní zástupci MAGA hnutí, ať už v jeho originální americké podobě, nebo evropských napodobeninách, srší mužskou sílou. O návratu „étosu válečníků“ do Pentagonu hovořil tajemník pro obranu Pete Hegseth, známý politolog Robert Kagan píše (kriticky) o obnovení „kultu silných vůdců“ a další známý americký komentátor R. R. Reno pak o „návratu mocných božstev“ a „silných identit“ do změkčilé doby.

 

Skoro by se dalo říct, že by měl tento druhý fenomén vyřešit fenomén první. Není to ovšem tak jednoduché. Ukázkou může být roztržka, která nedávno proběhla na polské síti X po příspěvku novináře Pawła Chmielewského, spjatého z katolickým (v českých poměrech „ultrakatolickým“, zkrátka lokalizovaným na kraji pravého křídla katolického veřejného mínění v Polsku) portálem PCH24. Příspěvek k polskému Dni otců zněl: „Muži, založ rodinu. Je to Tvoje povinnost vůči Bohu a vlasti. Být single je škodlivé… Pokud se to nedaří, zkoušej dál. A neházej odpovědnost na ženy, systém atd. Je to trapné!“

Pod postem se rozpoutalo peklo. „Zase nějaká povinnost. Pořád jen: Muži musí tohle, muži mají povinnost dělat támhleto. A co ženy?“ – „V tomto světě se manželství pro muže rovná vězení.“ – „Proč se muži mají obětovat, když z toho nic nemají?“ – „Proč musí konzervativec vždy končit jako podpantoflák?“ – „Co mi mluvíš do života?“ Atd. Na relativně málo sledovaném profilu se objevilo pár tisíc podobných komentářů.

Co je zajímavé: nehemžilo se to tam liberály, levičáky ani feministkami. Post rozzuřil lidi, kteří pravděpodobně jiné politické posty autora a jeho portálu na téma kritiky levicově liberální kulturní politiky či boje s multikulturalismem masově podporovali. Proti katolickému publicistovi nakonec použili tu aktuálně největší nadávku z temných koutů amerických sociálních sítí, tedy „cuckservatist“ (slepenina slov cuckold – paroháč, slaboch – a conservatist). „Muži musí vzít svět znova za držku a násilím mu vrátit normálnost,“ ukončil debatu jeden z uživatelů.

A opět se ukázalo, jak ošemetné je popisování dnešního střetu, který rozděluje západní společnosti, jako souboje liberalismus a konservativismus. Na tvrzení, záměrně provokativně zdůrazňující tradiční diskurz mužství jako úkolů a služby (rodině, vlasti atd.), přišla odpověď, která nijak nevybočuje ze schématu v podstatě liberálního uvažování, v němž jsou na prvním místě individuální pocity a potřeby. Docela v duchu tvrzení portugalského politologa Bruna Maçãese, který woke levici a „novou pravici“ popsal už před více než dekádou jako „děti stejného boha“.

Chtělo by se zlomyslně říct: tak dlouho bojoval liberalismus s patriarchátem v jeho křesťanském vydání, až se dočkal návratu patriarchátu ve stylu Barbara Conana. Akorát oproti hrdinovi, kterého hrál Arnold Schwarzenegger, v dost ufňukané verzi. Bohužel se s následky budeme muset – stejně jako u ostatních vítězství pokroku – vypořádávat všichni.

×

Podobné články