Ministři už v tajnosti řeší návrhy svých rozpočtů. 280 miliard je prý horní hranice schodku

Ministři už dostali od ministerstva financí návrh rozpočtů svých jednotlivých kapitol na příští rok. Průběh jednání komentovat nechtějí, vláda totiž stejně jako loni bude pracovní verzi rozpočtu tajit až do nejzazšího možného termínu, tedy do konce srpna. Politická debata podle MF bude probíhat od poloviny srpna do konce září, rozpočty mají reflektovat priority spojené s obranou či dostavbou Dukovan. Avizovaný deficit 280 miliard je podle resortu Zbyňka Stanjury (ODS) horní hranicí.

Ministerstvo financí postupuje podle svého mluvčího Ondřeje Macury při přípravě návrhu státního rozpočtu standardně jako každý rok. V souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti MF odeslalo před 30. červnem správcům kapitol předběžný návrh příjmů a výdajů jejich kapitoly na rok 2026. „Politická debata o rozpočtu se povede zhruba od poloviny srpna do konce září, aby byl rozpočet sněmovně předložen v zákonné lhůtě, tedy do konce září. Co se týče priorit, bude vláda, stejně jako v předchozích letech, reflektovat své programové priority uvedené v programovém prohlášení a zohlední samozřejmě zvýšené požadavky na financování obrany,“ uvedl pro Echo24 Macura.

Ministr Stanjura avizoval, že v příštím roce bude schodek rozpočtu výrazně vyšší než letos. „Avizovaný deficit 280 miliard počítá s potřebnými výdaji na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a s navýšením prostředků na obranu a bezpečnost podle dohody členských zemí NATO. Šlo nicméně pouze o rámec a ministr Stanjura jasně řekl, že číslo může být i nižší,“ poukázal Macura.

Národní rozpočtová rada upozorňuje, že pokud nedojde k dodatečným úsporným opatřením, dojde v roce 2027 k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Co se týče rozpočtů na další roky, pak současná vláda přijala nová rozpočtová pravidla, která tento i příští kabinety zavazují, aby se strukturální deficit snižoval o 0,5 procentního bodu, což současná vláda plní a se splněním tohoto limitu bude počítat i návrh rozpočtu na rok 2026 a střednědobé výhledy na další roky,“ avizuje Macura.

Jednotliví ministři nechtěli pro Echo24 jednání komentovat, neboť se řídí podle svých slov dohodou vlády na tom, že návrh rozpočtu se bude stejně jako vloni tajit do konce srpna. „Velmi se omlouvám, ale dosud interní pracovní materiál, který v první polovině srpna budu probírat s ministrem financí, nebudu před tím komentovat,“ řekl pro Echo24 například šéf resortu místního rozvoje Petr Kulhánek (STAN).

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pro Echo24 rovněž nechtěl konkrétní návrh svého resortu konkrétně komentovat, představil alespoň některé priority, mezi které patří mandatorní výdaje spojené se společnou zemědělskou politikou, dále finance na vodní hospodářství, včetně peněz na zahajovací práce na přehradě Nové Heřminovy. „Dále je to třeba kvazimandatorní podpora majitelů lesů po kůrovcové kalamitě, podpora malých obcí ve výstavbě třeba čističek vod či balík národních podpor, třeba na podporu živočišné výroby,“ dodal Výborný.

Lze ještě hovořit o konsolidaci?

Rozpočet zatíží oproti loňsku nové výdaje, včetně těch na obranu. Stát se chystá poskytnout půjčku na stavbu společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za vybudování nových bloků odpovědná, podle Stanjury by to mělo být příští rok 24 miliard korun. Společnost vlastní z 80 procent stát, zbylých 20 procent patří polostátní energetické společnosti ČEZ.

Stanjura upozornil, že i bez započtení té části výdajů na obranu, která přesáhne ze zákona povinná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), by se schodek rozpočtu na příští rok měl pohybovat mezi 255 a 257 miliardami korun. Zároveň bude navrhovat růst obranných výdajů na 2,3 procenta HDP, což by znamenalo dodatečné výdaje zhruba 25 miliard korun.

K deficitu 280 miliard po čtyřech letech konsolidačního úsilí Fialovy se podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka nemá ani smysl vyjadřovat. „Konsolidace rozpočtu začala velmi pozdě, a navíc nebyla ani příliš ambiciózní. Samozřejmě, že část jde na vrub indexovaných výdajů na obranu, část asi na jadernou elektrárnu, ale hlavní problém je, že deficit neklesá,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

Připomněl, že se v příštím roce zároveň vytratí také „doping“ v podobě daně z neočekávaných zisků, kterým si stát vypomáhal i v době, kdy už nedotoval ceny energií domácnostem. „Je ovšem otázkou, jak vlastně dopadne rozpočet letos. Rizik na příjmové i výdajové straně je dost na to, aby byl výsledný deficit podstatně vyšší než oněch slibovaných 241 miliard korun,“ dodal Dufek.

Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 hájil vládní snahu konsolidovat veřejné rozpočty, kterou označil za ekonomické minimum, ale politické maximum.

Ekonomický poradce premiéra Petra Fialy a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 řekl, že konsolidaci veřejných rozpočtů v probíhajícím volebním období vnímá jako ekonomické minimum, které je zároveň politickým maximem. „V porovnání s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky jsme si vedli velmi dobře. Česká republika měla v roce 2020 deficit 5,6 procenta HDP, který se podařilo snížit na 2,2 procenta HDP v roce 2024. Oproti tomu deficit Polska ve stejném období klesl z 6,9 jen na 6,6 procenta HDP. Maďarsko sice bylo úspěšnější než Polsko, ale tamní deficit ve stejném období klesl ze 7,5 na 4,9 procenta HDP a stále se pohybuje na násobně vyšší úrovni než deficit České republiky. Slovensko mělo v roce 2020 i 2024 deficit 5,3 procenta HDP a konsolidaci vůbec nezvládlo,“ řekl Křeček.