Stanjura je hospodářský diletant, útočí Piráti. Máte klapky na očích, vzkazuje poradce premiéra

Deficit rozpočtu v příštím roce může být až 280 miliard korun, tedy o skoro 40 miliard více, než je plánováno v letošním roce. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). To však jde podle expertů i opozice proti slibům vlády, která avizovala, že se bude snažit dostat veřejné finance pod kontrolu. Piráti, kteří byli ještě nedávno součástí vlády, Stanjuru označují za hospodářského diletanta. Naopak poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček konsolidační úsilí vlády obhajuje.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dalším důvodem pro prohloubení deficitu bude stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Stát se chystá poskytnout půjčku na stavbu společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za vybudování nových bloků odpovědná, podle Stanjury by to mělo být příští rok 24 miliard korun. Společnost vlastní z 80 procent stát, zbylých 20 procent patří polostátní energetické společnosti ČEZ.

Stanjura upozornil, že i bez započtení té části výdajů na obranu, která přesáhne ze zákona povinná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), by se schodek rozpočtu na příští rok měl pohybovat mezi 255 a 257 miliardami korun. Zároveň bude navrhovat růst obranných výdajů na 2,3 procenta HDP, což by znamenalo dodatečné výdaje zhruba 25 miliard korun. Na postupném zvyšování výdajů na obranu se tento týden dohodli představitelé Severoatlantické aliance, česká vláda už dříve rozhodla, že chce do roku 2030 dosáhnout úrovně tří procent HDP.

Velmi ostře se ke svým bývalým a potenciálně i budoucím koaličním partnerům vyjadřují Piráti. „Pan ministr Stanjura objektivně popsal výsledky své práce. Deficit ve výši 280 miliard je pro nás nepřijatelný a ministr financí, který je v současné době až po uši namočen do kauzy špinavých bitcoinů, jen dokazuje, že je hospodářským diletantem. Svým účetním přístupem nedosáhl ani trvalé cesty ke konsolidaci rozpočtového schodku, ani nepřispěl k růstu ekonomiky,“ řekl Echu někdejší ministr pro místní rozvoj a poslanec Ivan Bartoš s tím, že Piráti naopak chtějí ekonomiku nakopnout a aby běžným lidem zůstávalo více peněz. Piráti chtějí například osekat desítky miliard na dotačních programů, vybírat více peněz od velkých firem, regulovat konopí či zdanit majetek ruských nerezidentů.

Tradičně kriticky se na adresu vládního hospodaření vyjadřují bývalí ministři financí Alena Schillerová (ANO) a Miroslav Kalousek. Schillerová uvedla, že „meziroční růst deficitu by byl definitivním fiaskem slibované rozpočtové politiky této vlády a zároveň výsměchem všem lidem, kterým vláda rekordně zvýšila daně a zdražila život“. Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) řekl, že pokud bude hnutí ve vládě, návrh rozpočtu na rok 2026, který připraví ještě Fialův kabinet, rozhodně přepracuje.

Křeček: Kdo konsolidaci v ČR kritizuje jako nedostatečnou, má zřejmě klapky na očích

Kalousek uvedl, že se vládě nepodařilo zkrotit rozpočet, jak slibovala. „Podle vládních projekcí ke konsolidačnímu balíčku (jaro 2023) měl být deficit roku 2026 menší než 100 miliard korun. Bude 280 miliard. A pokud v roce 2026 nepřijdou razantní opatření, bude to ještě horší. Chce to realistický program, jenom hesla nepomohou,“ uvedl Kalousek na síti X v reakci na článek deníku Echo24, který se týkal právě nutných dodatečných opatření v příštím roce, aby nedošlo k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že o deficitu 280 miliard jako výsledku „konsolidačního úsilí“ nemá smysl hovořit. „Konsolidace rozpočtu začala velmi pozdě, a navíc nebyla ani příliš ambiciózní. Samozřejmě, že část jde na vrub indexovaných výdajů na obranu, část asi na jadernou elektrárnu, ale hlavní problém je, že deficit neklesá. Vytratí se také doping v podobě daně z neočekávaných zisků, kterým si stát vypomáhal i v době, kdy už nedotoval ceny energií domácnostem,“ uvedl Dufek.

„Je ovšem otázkou, jak vlastně dopadne rozpočet letos. Rizik na příjmové i výdajové straně je dost na to, aby byl výsledný deficit podstatně vyšší než oněch slibovaných 241 miliard korun,“ dodal.

Ekonomický poradce premiéra Petra Fialy a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 řekl, že konsolidaci veřejných rozpočtů v probíhajícím volebním období vnímá jako ekonomické minimum, které je zároveň politickým maximem. „V porovnání s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky jsme si vedli velmi dobře. Česká republika měla v roce 2020 deficit 5,6 procenta HDP, který se podařilo snížit na 2,2 procenta HDP v roce 2024. Oproti tomu deficit Polska ve stejném období klesl z 6,9 jen na 6,6 procenta HDP. Maďarsko sice bylo úspěšnější než Polsko, ale tamní deficit ve stejném období klesl ze 7,5 na 4,9 procenta HDP a stále se pohybuje na násobně vyšší úrovni než deficit České republiky. Slovensko mělo v roce 2020 i 2024 deficit 5,3 procenta HDP a konsolidaci vůbec nezvládlo,“ řekl Křeček.

„Je tedy zřejmé, že Česká republika hospodaří výrazně lépe než srovnatelné země v regionu střední Evropy. Ten, kdo konsolidaci v České republice kritizuje jako nedostatečnou, má zřejmě klapky na očích a nesleduje, co se odehrává v okolních zemích,“ dodal Křeček.