Francouzská politika začíná počítat s pádem Macrona. Bývalý premiér Philippe ohlásil prezidentskou kandidaturu

Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe oznámil překvapivě už nyní svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Ty by se řádně měly konat až v roce 2027, Philippe nicméně poměrně jasně naznačil, že počítá s předčasnými volbami již příští rok, jelikož sází na to, že Macron neustojí svou pozici a bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027 kvůli současné napjaté politické situaci (viz. například naši zprávu o hrozbě Macronovi impeachmentem ze strany vítězné partaje v posledních parlamentních volbách). Sám Macron se k tomu zatím nevyjádřil, nicméně již dříve, jak připomíná kupříkladu Politico, slíbil, že ve své funkci zůstane až do příštích prezidentských voleb v roce 2027 jako garant francouzských institucí.

Úvaha o Macronovi a oznámení Phillippovy kandidatury vychází z vyjádření nejvyššího vedení středo-pravicové strany Horizons, jejímž je Philippe v současnosti předseda. Tu prý již oslovil, aby „byla připravena na jaro“ v roce 2025. Prý také vyloženě sází na to, že Macron bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027. Bývalý francouzský premiér, který je v současné době starostou Le Havru, osobně navíc v úterním rozhovoru pro francouzský týdeník Le Point, kde poprvé uvedl, že bude kandidovat v příštích prezidentských volbách, na otázku, zda by byl připraven v případě dřívějšího hlasování, odpověděl: „Ano, potvrzuji to.“

Ani jeho nejbližší političtí spolupracovníci o jeho kroku prý nevěděli.

Jak připomíná Politico, Philippe s Macronem se dříve přitom dali považovat za spojence. V době svého premiérského mandátu v letech 2017-2020, kdy byl Macron prezidentem, Philippe slíbil Macronovi „loajální, ale svobodnou“ podporu a jeho strana Horizons dokonce podporovala i později francouzského prezidenta v parlamentu. Jejich vztahy se ale prudce zhoršily po rozhodnutí francouzského prezidenta vyhlásit předčasné volby poté, co pravicové Národní sdružení dosáhlo silného výsledku v červnových volbách do Evropského parlamentu. Bývalý premiér obvinil současného prezidenta, že „zabil“ vládní koalici tím, že poslal své vojáky nepřipravené do letního hlasování. To se také stalo. I když nejvíce hlasů získalo právě Národní sdružení, politickými machinacemi se Macronovi podařilo Národní sdružení v druhém kole odsunout až na třetí pozici, za vítěznou levicovou koalicí. Samotní Macronisté obsadili druhou příčku. Parlament je tak od voleb rozdělen v podstatě na tři podobně silné bloky a v panující politické nestabilitě se Macronovi nedaří najít nového premiéra tak, aby jeho kabinet měl v parlamentu potřebnou podporu.

Sám Macron se k Philippovým slovům a deklarovaným prezidentským ambicím přímo nevyjádřil, nicméně tým Elysejského paláce vše smetl ze stolu s tím, že se spíše soustředí na sestavení vlády, která bude zemi řídit. „Musíme najít nového premiéra, vypořádat se s mimořádnými událostmi a výzvami, kterým země čelí. Takže zbytek...“ řekl jeden z poradců Elysejského paláce. Francouzský prezident také již dříve slíbil, že ve své funkci zůstane až do příštích prezidentských voleb v roce 2027 jako garant francouzských institucí. Dá se každopádně očekávat, že bývalý předseda vlády svými vyjádřeními trvale poškodí své vztahy s Macronem i dalšími centristy.

Dle dvou obeznámených osob se Philippe s Macronem naposledy sešel toto pondělí. Bývalý premiér se ale podle nich při dvouhodinové schůzce ani jednou nezmínil o svých plánech oznámit prezidentskou kandidaturu, což se stalo v úterý.