„Tikají vám biologické hodiny.“ Francie vyzve v dopise 29leté, aby neodkládali rodičovství

Francouzská vláda se chystá rozeslat dopisy všem devětadvacetiletým ženám a mužům, v nichž je bude povzbuzovat k tomu, aby zvážili rodičovství dříve, než bude pozdě. Dopis má adresátům připomenout, že jejich „biologické hodiny tikají“, a zároveň je informovat o možnostech pomoci v případě potíží s početím. Opatření je součástí širší strategie, jejímž cílem je zvýšit klesající porodnost v Francii.

Krok zapadá do šestnáctibodového vládního plánu zaměřeného mimo jiné na boj s neplodností, která podle úřadů postihuje přibližně jeden z osmi párů. Kritici však pochybují, že samotné rozesílání dopisů může mít zásadní dopad. Psycholožka Marie-Estelle Dupontová například uvedla, že vláda by se měla spíše zaměřit na prodloužení mateřské dovolené ze současných 16 týdnů na 26. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist zdůraznila, že cílem není nikoho k rodičovství nutit. „Úlohou politiky není být preskriptivní, ale otevírat možnosti,“ uvedla podle listu The Sunday Times.

Volba věkové hranice 29 let souvisí s tím, že ženy mohou ve Francii v tomto věku bez lékařského potvrzení podstoupit zmrazení vajíček. Dopis jim připomene, že systém sociálního zabezpečení hradí náklady na zmrazení a uchovávání vajíček ženám ve věku od 29 do 37 let. Zmíněn bude i biologický časový limit, a to u obou pohlaví. „Biologické hodiny nejsou stejné, ale muži je mají také,“ uvedl jeden z úředníků.

Podle ministerstva je cílem předejít pozdějšímu pocitu „kdybych to byl býval věděl“. „Toto opatření má posílit schopnost mladých dospělých jednat, bez příkazů či společenského tlaku, a proto bude logicky obsahovat i informace o antikoncepci a sexuálním zdraví,“ uvedl resort.

Česká porodnost na historickém minimu

Podobné obavy jako ve Francii sílí i v České republice, jak jsme informovali zde. Podle dostupných údajů se v roce 2024 narodilo pouze 84 311 dětí, což je nejnižší počet od roku 1785, kdy se u nás začaly systematicky vést statistiky narozených. Nešlo přitom o jednorázový výkyv – prvotní odhady naznačují, že v loňském roce klesl počet narozených ještě zhruba o sedm tisíc oproti roku 2023.

Jedním z klíčových faktorů je rostoucí věk rodičů. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk prvorodiček v Česku necelých 22,5 roku, po roce 2000 vzrostl na 26 let a dále se zvyšoval. V současnosti se pohybuje kolem hranice 30 let. Další odkládání rodičovství tak stále častěji naráží na biologické limity, zejména u žen, jejichž šance na početí s rostoucím věkem klesají.

Podobné trendy lze pozorovat i v jiných vyspělých zemích. Například v Japonsku se porodnost nedaří zvýšit již více než tři desetiletí navzdory rozsáhlým reformám a finančním pobídkám. V zemi s více než 120 miliony obyvatel se předloni narodilo méně než 700 tisíc dětí, což je historické minimum. Úhrnná plodnost zde činí přibližně 1,15. Ještě dramatičtější situace panuje v Jižní Koreji, kde se průměrný počet dětí na ženu pohybuje kolem hodnoty 0,75. Tamní vlády investovaly v posledních dvou dekádách stovky miliard dolarů do podpory rodin, avšak bez výrazného efektu. Tématu se věnuje Adama Růžička v posledním vydání Týdeníku Echo.

Ekonomické i společenské dopady

Klesající porodnost v kombinaci se stárnutím populace představuje podle analytiků vážnou ekonomickou hrozbu. Ve Francii by při zachování současných trendů měla být do roku 2070 pouze polovina obyvatel v produktivním věku, zatímco zhruba 30 procent populace bude starší 65 let. Podobný vývoj čeká i Českou republiku, kde se očekává pokles daňových příjmů a zároveň růst výdajů na důchody a zdravotní péči.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v této souvislosti hovoří o nutnosti „demografického přezbrojení“. Vedle podpory rodičovství chce Francie investovat také do výzkumu příčin neplodnosti a zvýšit počet center pro uchovávání zmrazených vajíček ze současných 40 na 70. Poprvé by se do této oblasti mohly zapojit i soukromé subjekty.