Francie zakotvila právo na potrat do své ústavy, udělala to jako první na světě

Obě komory francouzského parlamentu v pondělí na společné schůzi ve Versailles odhlasovaly zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem ve stoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak rozhodnutí zkritizovaly.

Francie tak prosadila právo na interrupci do ústavy v době, kdy je zpochybňováno či odepíráno ve Spojených státech i některých evropských zemích, poznamenala AFP.

Macron loni při příležitosti Mezinárodního dne žen prohlásil, že podporuje začlenění práva na potrat do ústavy. Učinil tak zhruba rok poté, co Nejvyšší soud USA zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Podle průzkumů veřejného mínění podporuje legálnost potratů přibližně 80 procent Francouzů. Aktivisté za práva na potrat shromáždění v centru Paříže dnes jásali a tleskali, zatímco se v pozadí třpytila Eiffelova věž a na obří obrazovce se objevil nápis "MyBodyMyChoice" (Moje tělo, moje volba), když byl výsledek hlasování oznámen, uvedla agentura AP.

"Vysíláme vzkaz všem ženám: vaše tělo patří vám a nikdo za vás nemůže rozhodovat," řekl před hlasováním premiér Gabriel Attal. "Oslavme společně začátek nové svobody zaručené ústavou," napsal Macron na sociální síti X.

Ženy mají ve Francii legální právo na potrat od 1974. Ale rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 2022 přimělo aktivisty k vyvinutí tlaku na Francii, aby se stala první zemí, která toto právo výslovně chrání ve své ústavě.

Zakotvení práva na potrat do ústavy se však neobešlo bez kritiky. Předsedkyně Asociace katolických rodin Pascale Morinièreová označila tento krok za porážku bojovníků proti potratům.