Růst cen dál táhnou služby a potraviny. Nebrzdí ČNB ekonomiku? ptá se expert
INFLACE V ČESKU
Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně vzrostly o 2,7 procenta. Inflace tak zvolnila z červnových 2,9 procenta, kdy dosáhla letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků byl inflační vývoj očekávaný, potvrzuje se, že růst cen nadále táhnou zejména služby a potraviny a tlumí ho energie. Údaje o inflaci podle analytiků neovlivní čtvrteční rozhodování bankovní rady České národní banky o úrokových sazbách.
Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským červencem zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících energie včetně pohonných hmot. Jejich ceny podle předběžného odhadu meziročně klesly o 4,6 procenta. Bez započítání energií by celková inflace v Česku v prvním prázdninovém měsíci vystoupala na 3,7 procenta.
Ceny za zboží se v úhrnu meziročně zvýšily o 1,4 procenta, ceny služeb o pět procent. „Hlavním zdrojem inflace zůstávají ceny služeb. Ty se v červenci zvýšily o 1,4 procenta meziměsíčně, respektive o 4,8 procenta meziročně. Do jisté míry k tomu mohl pomoci začátek letní turistické sezony a zvýšená poptávka po ubytování a stravování. Především jde ale o vliv sílící domácí poptávky opírající se o reálný růst mezd,“ uvedl v komentáři zaslaném redakci hlavní ekonom Deloitte David Marek.
PODCAST: Raději lež než nejistotu? Filozofie prevence a rizika
K inflaci přispělo i meziroční zdražení potravin o 4,9 procenta. „Ceny potravin jsou stále výrazným proinflačním faktorem a vysoký meziroční růst cen zemědělských výrobců nenaznačuje, že by tomu mělo být v následujících měsících jinak,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Zároveň analytici upozornili, že ve srovnání s červnem potraviny zlevnily o 0,4 procenta, zejména díky sezonnímu vývoji.
Radost z poklesu inflace je podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka opravdu jen relativní. „Stačí se podívat na čistou inflaci přesahující tři procenta nebo na inflaci ve službách a na realitním trhu. Dost na to, aby ČNB zůstala opatrná a do snižování úrokových sazeb se nehrnula. K určitému inflačnímu uklidnění by mohlo dojít na podzim, kdy by se inflace mohla vrátit pod hranici 2,5 %. Tehdy by ČNB mohla začít uvažovat o ještě jednom symbolickém kroku,“ uvedl Dufek.
Analytik společnosti Uniqa Václav Franče očekává za celý rok průměrnou inflaci ve výši 2,6 %. „Nedávno uzavřená obchodní dohoda mezi EU a USA českou inflaci příliš neovlivní; pokud ano, tak směrem dolu – méně zboží bude vyváženo do USA (zejména z Číny) a bude mířit do EU, kde bude snižovat cenovou hladinu,“ uvedl Franče.
ROZHOVOR: Brusel si kope ekonomický hrob. Trump bere, my platíme, říká Vondra
Souhlasí s tím, že výsledek inflace příliš neovlivní měnovou politiku. „Česká národní banka si dá dlouhou pauzu se snižováním úrokových sazeb a možná už sazby v tomto cyklu snižování sazeb už nesníží. Argumentem proti snižování sazeb je rychlý růst cen služeb. Na druhou stranu ekonomický růst české ekonomiky je od energetické krize slabý. Ve druhém čtvrtletí ekonomika více méně stála na místě, mezikvartálně vzrostla jen o 0,2 %. Je tak otázka, jestli základní úroková sazba 3,50 % nepředstavuje zbytečnou brzdu,“ poukázal Franče.
Také hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko předpokládá stabilitu sazeb. „Předpokládáme, že ČNB ponechá na čtvrtečním zasedání základní úrokovou sazbu na 3,5 % a zároveň své rozhodnutí doprovodí jestřábí rétorikou. Tento krok je trhy plně očekáván, a to i v reakci na nedávné komentáře členů bankovní rady o téměř jistém konci aktuálního cyklu uvolňování měnové politiky,“ řekl Rusinko.
