Pomoc Ukrajině nevylučuje jiné cesty ke konci války, vysvětluje Pavel slova o jednání

Malé pozdvižení vyvolal rozhovor prezidenta Petra Pavla pro britskou televizi Sky News, v níž kromě vojenské pomoci Ukrajině poměrně překvapivě nadzdvihl i nutnost hledat další způsoby, jak zastavit válku, včetně úvah o budoucnosti a možných jednání. Pražský hrad v následujícím vyjádření vysvětlil, že pomoc Ukrajině „nevylučuje“ hledání jiných cest, o kterých je dokonce nutné hovořit.

Pavel přitom dlouhodobě patřil k neochvějným zastáncům vojenské podpory Ukrajině, odlišné varianty spíše odmítal, třebaže někdy připustil, že se válka pro Kyjev a Západ nevyvíjí zrovna příznivě. V interview pro Sky News ale překvapil. „Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání,“ uvedl mimo jiné.

Prezident pak zprostředkovaně na dotaz médií doplnil, že je nutné dlouhodobě podporovat Ukrajinu v souladu s mezinárodním právem, včetně navýšení dodávek munice a vojenského vybavení, například prostřednictvím české muniční iniciativy. Podle něj může Rusko konflikt okamžitě ukončit, ale nemá zájem, dokud bude doufat v dosažení svých cílů, jako je ovládnutí Ukrajiny, odstranění její demokratické vlády a demilitarizace země.

„Vojenská podpora Ukrajiny však nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit. Naopak, to musí probíhat souběžně, aby i Rusko pochopilo, že vojenské řešení neexistuje. Zároveň musí platit, že jakékoli budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny při zohlednění jejích základních zájmů. I proto prezident Pavel přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na červnovou konferenci o míru na Ukrajině,“ uvedl pro Echo24 mluvčí hlavy státu Vojtěch Šeliga.

Musím se vyjádřit k reakcím na můj rozhovor pro Sky News.

Dlouhodobě zdůrazňuji potřebu podporovat Ukrajinu všemi prostředky v souladu s mezinárodním právem. Součástí této legitimní podpory je i navýšení dodávek munice a vojenského vybavení na Ukrajinu - mimo jiné cestou české…

— Petr Pavel (@prezidentpavel) May 15, 2024

Co ještě řekl Pavel pro Sky News

Pavel současnou situaci na Sky News komentoval poměrně opatrně. „Ukrajinci ztrácejí životy, ztrácejí svoje území a nakonec mohou prohrát i celou válku. Musíme vyhodnotit riziko eskalace,“ říkal. Jeho slova poměrně zarezonovala na Slovensku, které je obecně vnímáno jako méně nakloněné pomoci Kyjevu. Pavlův komentář také ve středu ráno využili politici hnutí ANO, kteří v minulosti opakovaně mluvili především o míru a nutnosti jednání.

„Musíme být realisté. Rusko se nevzdá aktuálně okupovaných území. Potřebujeme zastavit válku a poté začít debatovat o budoucím uspořádání. Mohl by vzniknout nějaký kompromis, ten ale nemůžeme vytvořit bez souhlasu Ukrajiny, Ruska a bez zemí, které budou garantem takovéto dohody,“ uvedl také český prezident pro britskou televizi.

„To, co vidíme nyní, je výsledkem dlouhé přípravy. Bylo zcela jasné, že s příchodem lepšího počasí přejde Rusko do ofenzivy. Ukrajinci se na to dlouho připravovali, žádali nás o podporu a další dodávky munice a zbraní,“ řekl.

Západ podle něj nesmí být příliš opatrný v pomoci Ukrajině, je ale přesvědčen, že evropská pomoc společně se Spojenými státy by měly být dost pro případné vítězství Kyjeva.

Přímá pomoc Ukrajině podle něj stále také není možná. „V této otázce jsme ve stejné situaci jako na začátku konfliktu. Nemůžeme fyzicky stát po boku Ukrajiny, protože Ukrajina není členem NATO. Nemůžeme bojovat za Ukrajinu na Ukrajině, protože by to okamžitě znamenalo přímý konflikt mezi NATO a Ruskem, a takový konflikt si nikdo v Evropě nepřeje,“ doplnil Pavel.

Ohlasy

Pavlův komentář také ve středu ráno využili politici hnutí ANO, kteří v minulosti opakovaně mluvili především o míru a nutnosti jednání.

„Rok a půl říkám, že je třeba pokusit se zastavit boje a začít jednat. Ukrajina každým dnem přichází o další části území, a hlavně tam umírají lidé. Jsem rád, že se na tom konečně shodneme i s panem prezidentem. Jen nevím, co teď budou říkat všichni ti, kteří za takový názor dosud kreslili na tváře ruské vlajky a mluvili o kolaborantech,“ napsal expremiér Andrej Babiš na sociálních sítích.

„Když to naznačím já, je oheň na střeše. Pak tedy doporučuji rozhovor prezidenta Pavla pro Sky News. Tvrdí, že je třeba jednat o míru, že to bude o kompromisech a že je naivní se domnívat, že Ukrajina dokáže v blízké době získat zpět okupovaná území,“ napsal zase první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Prezidenta se naopak zastal ministr vnitra Vít Rakušan. „Prezident je v tomhle postoji konzistentní. Nedělí uměle svět na ty, kdo chtějí mír a kdo chtějí válku, protože mír si přejeme všichni. Ne však mír za podmínek Moskvy. Ne Putinův a Medveděvův mír. To, že územní celistvost Ukrajiny, jak ji garantuje Budapešťské memorandum, je nedotknutelná, nadále platí, stejně jako naše odhodlání Ukrajině pomáhat diplomaticky i vojensky,“ uvedl.

Velkou pozornost vyvolal výrok @prezidentpavel, že je potřeba zastavit boje a jednat o míru na Ukrajině. Prezident je v tomhle postoji konzistentní. Nedělí uměle svět na ty, kdo chtějí mír a kdo chtějí válku, protože mír si přejeme všichni. Ne však mír za podmínek Moskvy. Ne…

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) May 15, 2024

Invazní jednotky Ruska přitom v poslední době nepatrně postoupily u obcí Lypci, Vovčansk, Svatove, Časiv Jaru, Avdijivky nebo Krynky, přičemž vyjmenovává místa rozložená od Charkovské oblasti na severovýchodě země až po jihovýchod, kudy se v oblouku táhne současná frontová linie. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes dva roky.

Ruský vůdce Vladimir Putin už dříve veřejně řekl, že jeho cílem je vytvořit uvnitř Charkovské oblasti nárazníkovou zónu, která by ruské území ochránila před ukrajinskými vzdušnými útoky.

Minulé výroky

V minulosti Pavel přitom spíše kompromisy moc nepřipouštěl. Například 8. května u příležitosti připomínky konce druhé světové války k ní prezident připodobnil tu ukrajinskou.

Za druhé světové války byly zmařeny miliony životů civilistů a způsobeny škody nepředstavitelné materiální hodnoty kvůli zvrácené ideologii rasové nadřazenosti, řekl v úvodu Pavel. Díky těm, kdo se aktivně postavili na odpor zlu, mohly podle něj další generace prožít své životy v míru.

Za historický paradox označil, že Sovětský svaz byl tehdy podstatnou součástí spojenecké koalice v boji proti agresi a nyní se Rusko samo stalo agresorem a rozpoutalo na evropském kontinentu válku, která si nijak nezadá s druhou světovou svojí ničivostí na životech i materiálních hodnotách. „Můžeme to vidět už více než dva roky každý den, jak se konflikt vyvíjí v neprospěch Ukrajiny,“ doplnil.