Je káva potravina a jak často smí vycházet noviny? Přehled největších záseků vládního balíčku

Vláda Petra Fialy nedávno představila balík opatření, kterými hodlá léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle škrtů ve státních výdajích a dotacích obsahuje také velké zvyšování daní, ať už se to týká jednotlivců firem, nebo DPH. Právě daňové změny teď ale dost zaměstnávají úředníky ministerstev, balíček totiž obsahuje řadu na první pohled nesmyslných změn. Deník Echo24 přináší jejich přehled.

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh změn v pondělí odpoledne. Vláda chce souborem daňových změn a úspor v dotacích uspořit příští rok na výdajích státu 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun.

7/11 Tím, že vláda ustoupila vinařské lobby, přiznává: když nás dostanete pod tlak, ustoupíme . To je pro důvěryhodnost vlády velký problém. Nemluvě o tom, že těch 4-5 miliard, které by zdanění vína přineslo, musí vláda vybrat jinde. Třeba tím, že zvedla DPH na kojeneckou vodu. pic.twitter.com/oa7m0HvXCb

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) May 23, 2023

Kabinet počítá v balíčku se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.

Káva nebo noviny

Posměch vyvolávají především změny DPH. Nejnovějším objevem je dilema s kávou. Ta totiž patří mezi nápoje, které mají patřit do základní 21procentní sazby daně. Mléko je ale oficiálně potravinou, která se má danit sníženou 12procentní sazbou. A stát teď řeší, jak zdanit kávu s mlékem. Návrhy řešení podle všeho zacházejí až k úvahám o tom, že kupříkladu v latte je více mléka než cappuccinu.

Výrazně kritizovaná je pak nulová spotřební daň na nešumivé víno. Podle některých jde o úspěšnou akci vinařské lobby, podle premiéra Petra Fialy vláda uvažovala i o zavedení daně. „Věc, která nakonec rozhodla, je to, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není. Proto jsme se rozhodli, že necháme věc, jak je,“ řekl předseda vlády.

„Tím, že vláda ustoupila vinařské lobby, přiznává: když nás dostanete pod tlak, ustoupíme . To je pro důvěryhodnost vlády velký problém. Nemluvě o tom, že těch 4-5 miliard, které by zdanění vína přineslo, musí vláda vybrat jinde. Třeba tím, že zvedla DPH na kojeneckou vodu,“ kritizoval rozhodnutí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Kojenecká voda či minerální voda jsou další položky, které se přesunuly do vyšší 21procentní sazby. Totéž potkalo další nealkoholické nápoje, jako jsou různé limonády. „Zvyšování DPH na nealkoholické nápoje je navrhováno nespravedlivým způsobem, v podobě ryzí diskriminace jednoho druhu potravin. Nealkoholické nápoje nemají být přepychovým artiklem, který by si mohli dovolit pouze vybraní jedinci. Jsou základní potřebou, kterou využívá široké spektrum obyvatel včetně dětí,“ reagoval na to třeba generální ředitel Mattoni 1873 Ondřej Postránský.

Hodně probíranou změnou je rozdíl daně z přidané hodnoty u novin a časopisů. Vláda totiž v rámci svých opatření vrazila klín mezi různé druhy periodického tisku a zatímco časopisy chce ponechat v nižší 12procentní sazbě, u novin má být DPH 21 procent. Rozlišení resortu financí je nicméně dost matoucí. Podle ministra Zbyňka Stanjury jsou mezi časopisy i vědecké časopisy, zatímco u novin nikoliv.

Další kritériem je pak periodicita vydávání. „Pokud je titul vydáván nejvýše třikrát týdně, bude zařazen do snížené sazby DPH jako časopis, zatímco pokud je daný produkt vydáván aspoň čtyřikrát týdně, typicky noviny, bude zařazen do základní sazby DPH,“ uvedlo ministerstvo.

Zvýšení DPH se dotkne také některých služeb, vláda navrhuje vyšší sazbu kadeřnictvím, holičstvím, opravnám obuvi, kožených výrobků či kol. Podle Hospodářské komory to povede ke zdražování těchto služeb a bude mít negativní dopad na růst inflace.

„Pokud má být vládní reforma důvěryhodná, nemůžete ji zničit tím, že hned vymyslíte výjimku. Zejména, když neumíte odpovědět ani na základní otázku, proč mají mít daň nula knihy a ne třeba léky,“ kritizuje Prouza.

Možná se něco změní, přiznává kabinet

Vláda nicméně upozorňuje na to, že nějaké návrhy se ještě mohou změnit. „Měníme více než 50 zákonů, takže je to opravdu velký legislativní text. Bylo by neobvyklé a velmi zvláštní, kdyby k žádné změně nedošlo,“ řekl Stanjura.

Premiér Petr Fiala zase prohlásil, že vláda je připravena o jednotlivých opatřeních diskutovat a opravit to, kde udělala chybu. „Zatím o ničem takovém nevím,“ uvedl. Vládní koalice podle něj není neomylná, ale současně není připravena ustupovat nátlaku.