Více než polovina pachatelů znásilnění dostala podmínku. Aktivisté budou demonstrovat

Od roku 2016 do konce roku 2022 bylo za znásilnění odsouzeno 643 lidí. Podmíněným trestem skončilo 46 procent případů, podmínkou s dohledem potrestaly soudy 11 procent pachatelů. Nepodmíněný trest soud uložil 40 procentům pachatelů. Vyplývá to z údajů aplikace jaktrestrame.cz, která vychází z dat ministerstva spravedlnosti. Autoři aplikace však upozorňují, že by neměla být využívána k jednoduché kritice ukládání trestů. Nezabývá se totiž skutkovými okolnostmi jednotlivých případů. Na situaci ale chtějí upozornit neziskové organizace, které na úterý chystají demonstraci před ministerstvem.

U znásilnění ve druhém odstavci, které zahrnuje donucení k souloži či jinému srovnatelnému styku, znásilnění dítěte staršího 15 let nebo se zbraní, uložily soudy jako hlavní trest podmínku či podmínku s dohledem v 66 procentech případů, nepodmíněný trest ve 33 procentech případů. Ve třetím odstavci, kterého se dopustí pachatel, jenž znásilní například dítě mladší 15 let nebo když oběti způsobí těžkou újmu na zdraví, byla podmínka nebo podmínka s dohledem uložena ve 24 procentech případů, nepodmíněný trest u 74 procent případů. Čísla nezahrnují tzv. souběh trestných činů, tedy situaci, kdy se pachatel dopustil více trestných činů před tím, než byl za některý z nich odsouzen pravomocným rozsudkem.

V posledních dnech vyvolal silnou kritiku veřejnosti případ opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od odvolacího soudu podmíněný trest. Okresní soud podle serveru Novinky.cz nevlastnímu otci dívky za znásilnění a dětskou pornografii původně vyměřil tříleté vězení. Odvolací senát Krajského soudu v Brně ale podle webu vyhověl mužovu odvolání a trest snížil na tříletou podmínku s odkladem na pět let. Odkázal mimo jiné na znalecký posudek, podle kterého nemělo jednání na nezletilou zásadní negativní dopad.

Proti tomu se ale podle serveru Respekt.cz ohradil jeden z autorů posudku. Serveru Seznam Zprávy zneužívaná dívka sama řekla, že se dlouhodobě potýká s psychickými problémy, po rozsudku musela být hospitalizována na psychiatrii po pokusu o sebevraždu. S dívkou je v kontaktu iniciativa Pod svícnem, zajistila i sbírku, ve které se vybralo víc než 4,9 milionu korun.

Případem se z vlastní iniciativy začalo zabývat Nejvyšší státní zastupitelství, vyčkává ale na písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu. Věc prověřuje i ministerstvo spravedlnosti, přezkoumává, zda nebyl porušen zákon, případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na síti X mimo jiné uvedl, že by bylo nevhodné, aby se před seznámením se spisem dopouštěl jakýchkoliv hodnotících komentářů.

Soudcovská unie v tiskové zprávě uvedla, že je připravena se podílet na diskusi nad systémem trestání v Česku, soudci jsou si podle ní vědomi závažnosti následků znásilnění na další život obětí. Odkázala se na studii v rámci projektu Legal Data Hub, z níž vyplynulo, že tresty ukládané za znásilnění jsou v České republice druhé nejpřísnější po trestech ukládaných za vraždu. Ke konkrétnímu případu se nevyjádřila, a to kvůli tomu, že dosud chybí písemné vyhotovení verdiktu, ale také tomu, že etický kodex soudce zakazuje komentovat a hodnotit rozhodnutí kolegů. Zároveň odsoudila hrubé útoky na konkrétního soudce, jehož odvolací senát v případu rozhodoval.

Ministerstvo spravedlnosti v úterý odpoledne na tiskové konferenci představí své kroky, které učinilo k obětem trestných činů. Kvůli rozsudku brněnského krajského soudu se také večer uskuteční před budovou ministerstva demonstrace, kterou svolaly organizace Konsent a Amnesty International.