Cena vajec roste, může za to ptačí chřipka a české nařízení

Ceny vajec v Česku meziročně výrazně vzrostly. Podle dat Českého statistického úřadu stála v prosinci průměrná cena balení deseti vajec 78 korun a oproti stejnému období loňského roku byla vyšší o 22 procent. K podobným hodnotám dospívají i první lednová data vycházející ze statistik slevových cenových letáků společnosti Česká distribuční. Ve slevových akcích se balení deseti vajec prodávalo průměrně za 45 korun, což rovněž představuje meziroční nárůst zhruba o 22 procent.

Podle údajů ČSÚ vyšlo loni v prosinci balení deseti kusů vajec v průměru na 78,29 koruny, tedy o 14,34 koruny, respektive 22,42 procenta více než na konci roku 2024. V meziměsíčním srovnání vejce zdražovala postupně od srpna, přičemž v prosinci byla cena oproti listopadu vyšší téměř o pět korun, což odpovídá nárůstu o 6,62 procenta.

V aktuálních slevách stojí balení deseti vajec velikosti M průměrně 45,37 koruny, zatímco loni v lednu za něj lidé zaplatili 37,05 koruny. Průměrná výše slev u vajec tak klesla z 32 na 27 procent a jedno vejce nyní vychází přibližně na osm korun.

Na vývoj cen bude mít vliv také konec klecových chovů, který má ze zákona, schváleného v roce 2020, začít platit od roku 2027. Řada obchodních řetězců se však připojila k iniciativě ukončit prodej vajec z klecových chovů už o rok dříve, tedy v roce 2026.

„Přebudování klecových chovů na jiné typy ustájení, tedy podestýlkové chovy nebo volné ustájení, znamená pro chovatele velmi vysoké náklady. Ty sice byly nebo jsou rozloženy do několika let, ale investiční zátěž přetrvává,“ uvedl agrární analytik Petr Havel. Podle něj tyto nutné investice dosahují v celorepublikovém měřítku zhruba čtyř miliard korun, což vytváří dlouhodobý tlak na růst cen.

Klecové chovy jsou přitom nadále intenzivně využívány například v Polsku, zatímco v Rakousku a Německu se už téměř neuplatňují, dodal Havel.

Dalším faktorem zdražování je rozšíření ptačí chřipky. Za celý loňský rok bylo v Česku potvrzeno 11 ohnisek ptačí chřipky v komerčních velkochovech drůbeže. Například v Pardubickém kraji musel být zlikvidován chov slepic a kohoutů společnosti Mach Drůbež v Lanškrouně na Orlickoústecku, kde se nacházelo zhruba 53 tisíc kusů drůbeže a násadových vajec. Dalších 27 ohnisek bylo zaznamenáno v nekomerčních malochovech a u volně žijících ptáků se ptačí chřipka potvrdila na 16 místech.

V celoevropském měřítku bylo v roce 2025 zaznamenáno 699 ohnisek ptačí chřipky a jen během podzimu bylo v Evropské unii vybito přibližně 1,7 milionu kusů drůbeže. „Prvním důvodem je celoevropský nárůst ptačí chřipky, která každoročně zasahuje stále více chovů nosnic. Zároveň se rozšiřuje spektrum volně žijících ptáků, kteří virus přenášejí. Dříve šlo především o vodní ptáky, jako jsou labutě nebo kachny, dnes se nákaza šíří i prostřednictvím dalších druhů, například jeřábů,“ doplnil Havel.

Spotřebitelské ceny vajec v Česku tak v posledních dvou letech výrazně kolísaly, celkově však zůstaly vysoko nad úrovní předinflačního období. Po extrémním zdražování v roce 2023 se tempo růstu v roce 2024 sice zpomalilo, ceny však neklesly. V roce 2025 se navíc v některých měsících objevily další výrazné meziroční skoky a ke konci roku se cena desetikusového balení běžně pohybovala nad hranicí 70 korun.

Podle Havla nyní ceny spíše stagnují, výraznější pokles ale neočekává. „Růst cen vajec se v zásadě zastavil. Hlavní nárůst přišel na podzim loňského roku a mírně se posílil před Vánocemi kvůli vyšší poptávce. Tlak na zdražování ale přetrvává. Ceny mohou být stabilní nebo mírně kolísat, před Velikonocemi však nelze očekávat jejich pokles, spíše naopak,“ uzavřel.