Výjimečný zásah ČNB proti „Fialově“ kampeličce. Odebrání licence je až poslední možnost

Podnikatelská družstevní záložna (PDZ) už může klientům jen vyplatit peníze. Přijímání vkladů a poskytování úvěrů a některé hotovostní operace jí zakázala minulý týden Česká národní banka (ČNB). Ta s kampeličkou zahájila správní řízení směřující k odejmutí licence. Důvodem jsou podle centrální banky závažné nedostatky ve fungování záložny, kde měl dříve uložené peníze i současný premiér Petr Fiala a další lidé spojení s ODS. Podle ČNB jde až o „nástroj poslední volby“, po němž sahá jen ve výjimečných případech. Vedení záložny se k probíhajícímu řízení vyjadřovat nechce, odpověděla deníku Echo24 mediální zástupkyně PDZ.

„Zapomenutých“ 950 tisíc korun, které měl premiér Fiala ještě jako opoziční poslanec v letech 2015 až 2020 uložené v Podnikatelské družstevní záložně a zapomenul je uvést ve svých majetkových přiznáních, je jen začátek problémů, které se v souvislosti s kampeličkou v posledních měsících objevily.

Centrální banka minulý týden sama oznámila, že se záložnou zahájila „správní řízení směřující k odejmutí licence“. Už v roce 2022 přitom udělila ČNB peněžnímu ústavu pokutu 200 tisíc korun. Kromě pochybení při řízení družstva vadila tehdy centrální bance také nedostatečná prevence proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy lidově řečeno praní špinavých peněz.

„Selhání Podnikatelské družstevní záložny je způsobeno neplněním právních povinností při její činnosti v rozsahu, délce trvání a závažnosti, se kterým právní předpisy spojují odnětí povolení působit jako družstevní záložna,“ informoval minulý týden ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Další informace centrální banka až do pravomocného ukončení správního řízení sdělovat neplánuje.

A také vedení záložny se nechce ke krokům ze strany ČNB vyjadřovat. „Moc se omlouvám, ale PDZ v současnosti nechce žádným způsobem situaci komentovat, dokud probíhá řízení,“ uvedla tento čtvrtek v odpovědi na dotazy deníku Echo24 mediální zástupkyně PDZ Dagmar Schejbalová. PDZ může proti rozhodnutí ještě v nejbližší době podat rozklad.

„Nástroj poslední volby“

Podle mluvčí ČNB Štěpánky Filipové je odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce, ať už u banky, nebo družstevní záložny, obvykle až „nástrojem poslední volby“. „Přistupuje se k němu pouze tehdy, je-li k tomu ČNB podle právního předpisu povinna, nebo v případě, kdy se žádný z jiných nástrojů dohledu (nápravné opatření, sankce) nejeví jako efektivní. Používá se tedy výjimečně,“ uvedla Filipová.

V posledních letech odebrala centrální banka licenci pouze v jednotkách případů. Naposledy šlo o Sberbank CZ, která však nebyla v souvislosti s panikou vyvolanou ruským vpádem na Ukrajinu schopna plnit závazky vůči klientům, což není případ PDZ. Předtím ČNB odjala licence také Úvěrnímu družstvu PDW (2010), Vojenské družstevní záložně (2010), spořitelnímu a úvěrnímu družstvu UNIBON (2012), Metropolitnímu spořitelnímu družstvu (2013) a družstvu WPB Capital (2014).

Podle naposledy zveřejněné výroční zprávy za rok 2022 byla součástí záložny pouze úzká skupina lidí, šlo o 150 členů, a za celý rok vykázala zisk pouze 370 tisíc korun. Přitom celkový objem vkladů činil asi 375,5 milionu korun.

Poradci premiéra Fialy

Kromě premiéra Fialy, který se za zamlčení svého dřívějšího podílu v záložně v lednu letošního roku omluvil, měli (či stále mají) v záložně podíl také další lidé premiérova okolí. Například poradce předsedy vlády a spoluzakladatel PR agentury Bison & Rose Miloš Růžička, který měl Fialu do záložny přivést, ale jak později informovaly Seznam Zprávy, také další Fialův poradce a elitní chirurg z pražské nemocnice IKEM Ivan Netuka. Ten však ve světle nových skutečností letos v lednu podle svých slov ze záložny vystoupil.

V pozadí kampeličky hraje důležitou roli osoba kontroverzního podnikatele Kamila Bahbouha, jehož jméno se v médiích opakovaně objevovalo například v souvislosti se špionážním skandálem, při němž civilní rozvědka přišla o stovky milionů korun. Naposledy o něm informovaly Seznam Zprávy jako o činovníkovi záložny, který měl vystupovat také v případu ztracených peněz původně určených na nákup munice a zbraní pro ukrajinskou armádu.