Když žena a muž myslí jinak. Čelíme politické válce pohlaví? A proč je Česko Babišovo?

Čelíme politické válce pohlaví? To je titulek hlavního tématu dvojčísla Týdeníku Echo, které si všímá přepólování mužských a ženských světonázorů. Ženy byly tradičně konzervativnější, ale od nultých let jsou typickými voličkami levice, zatímco mladí muži se stávají pravicovějšími. „Nové je na tomto jevu to, jak moc se pozice vyostřily. Dosvědčují to studie ze Švýcarska, Velké Británie, Spojených států, Německa, Polska i Jižní Koreje nebo Tuniska. Komentátoři z Financial Times dokonce hovoří o globálním odcizení ženy a muže a mají za to, že v Jižní Koreji se tento jev promítl do propadu porodnosti,“ píše Tereza Matějčková. Další Týdeník Echo vyjde až za dva týdny, ve čtvrtek 11. dubna.

Babišova Česká republika. Pět faktorů pro jeho návrat k moci. Když se uvažuje o vzestupu popularity Andreje Babiše a protestních hnutí obecně, nejčastěji se používají sociální argumenty ve stylu: v určitých vrstvách nebo regionech je nižší životní úroveň, a proto tamní voliči upřednostňují opoziční strany. Je to univerzální paklíč – otevřete jím každý zámek, ale k podstatě věci vás to nedovede. Jaké jsou další důvody? Zamýšlí se nad tím Bohumil Pečinka.

„Čtyři bloky v Dukovanech jsou chiméra,“ míní bývalý šéf ČEZ. Minulý týden premiér Petr Fiala rozčeřil energetické vody výrokem, že pod minoritním akcionářem ČEZ si nemáme představovat drobného střádala, ale „často velké bohaté podnikatele se stamilionovými majetky“. Minoritní akcionáři ČEZ, kterých je jen v České republice na 160 tisíc, překážejí vládě v plánování výstavby jaderných elektráren a vláda zas překáží jejich zisku například daní z neočekávaně vysokých zisků, tzv. windfall tax. Otázka je, jaké cíle má ČEZ, ze dvou třetin státní firma, sledovat. Daniel Kaiser o tom mluvil s bývalým generálním ředitelem ČEZ, posléze vládním zmocněncem pro jadernou energetiku a celoživotním energetikem Jaroslavem Mílem.

Polsko chce hrát první ligu. Česko odsune na druhou kolej. Výmarský trojúhelník (partnerství s Francií a Německem) je pro nového polského premiéra Donalda Tuska hlavně prostředek, jak se rychle vrátit do centra dění v Evropě a usednout za jeden stůl s „dospěláky“. Zatímco PiS se snažila získat vliv skrze regionální spojenectví, Platforma se chce bavit rovnou s lídry EU. Více o tom Ondřej Šmigol.

„Ficovu vládu lze zbourat tím, že bude zvolen Pellegrini“. Je po prvním kole slovenských prezidentských voleb – a druhé bude za dva týdny. S historikem, slovakistou a ředitelem Památníku národního písemnictví Michalem Stehlíkem a právníkem, spisovatelem a někdejším novinářem Tomášem Němečkem jsme hovořili o tom, jak letos volba nejvyššího slovenského ústavního činitele probíhá. Echo Salon vedl Lukáš Novosad.

Zachraňme dívky. Sociální sítě mají na uživatele toxický vliv. Řada čtenářů si jistě povšimla alarmujícího trendu, který je zdokumentovaný na Západě a podle všeho se i k nám ve velkém přelévá. Dívky na prahu dospělosti jsou skleslé, úzkostné, deprimované a narůstají u nich sebevražedné sklony, a to dokonce natolik, že se počtem sebevražd začínají přibližovat chlapcům, kteří v této smutné statistické kategorii tradičně vedli. Fenomén je patrný od roku 2020, ale zřejmě je jen kulminací dlouhodobějšího vývoje. Německý psychiatr Michael Schulte-Markwort tomuto jevu věnoval i knihu Mutlose Mädchen – Deprimované dívky. Jaký má tento jev společenské pozadí? V eseji o tom píše Bianca Bellová.

Vstoupit, či nevstoupit do Rafahu? Jakým tlakům čelí Izrael. Poslední velkou oblastí, kterou Izrael v Pásmu Gazy nemá pod svou kontrolou, je město Rafah. Izrael jasně signalizuje, že je připraven tam vstoupit. Dokud nebude Rafah ovládat, nelze považovat válku za vyhranou. Právě tam se totiž skrývají nejvyšší polní velitelé Hamásu, mezi nimi i Jahjá Sinvár, vůdce Hamásu v Gaze a strůjce útoku ze 7. října. Rovněž předpokládají, že tam Hamás drží rukojmí. Problém je, že do Rafahu odešli uprchlíci z ostatních částí Gazy. Více o tom v komentáři Ondřeje Šmigola.

Sebedestruktivní sklony Evropy pokročily. Průmysl volá o pomoc. Evropa stagnuje a její produktivita zaostává. Evropu čeká těžký boj, aby dohnala růst Spojených států. Evropský průmysl volá o pomoc. To jsou úryvky z některých titulků médií typu Financial Times či Reuters z poslední doby. Je to ale už dlouho trvající realita, nikoli náhlý stav. Více o tom píše Markéta Malá.

Cenzurní smyčka. EU dokončuje obklíčení uživatelů na internetu. Akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA) je doplňkem dosti nebezpečné DSA, Nařízení o digitálních službách, které je účinné od února a které vyhrožuje provozovatelům velkých internetových platforem drastickými pokutami, pokud nebudou včas mazat závadný obsah. K tomu se ale vedle kriminálního obsahu a zřejmých lží výslovně počítají i jakási systémová rizik, mezi nimi zprávy s „nepříznivým dopadem na občanský diskurz“. EMFA byla přijata předminulý týden Evropským parlamentem. Více o tom píše Daniel Kaiser.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.