Vstoupit, či nevstoupit do Rafahu? Jakým tlakům čelí Izrael

Když vystoupíte z letadla na letišti Bena Guriona v Tel Avivu, tak první, co vás přivítá, je obří nápis „Bring them home“ tedy „Přiveďte je domů“. Cestu k pasové kontrole lemují podobizny Izraelců zavlečených do Gazy. Každému cestujícímu musí být hned jasné, že tato válka neskončí, dokud se Izrael nebude cítit bezpečný. A bezpečný se bude cítit teprve tehdy, až teroristické hnutí Hamás přestane existovat.

Poslední velkou oblastí, kterou Izrael v Pásmu Gazy nemá pod svou kontrolou, je město Rafah. Izrael jasně signalizuje, že je připraven tam vstoupit. Dokud nebude Rafah ovládat, nelze považovat válku za vyhranou. Právě tam se totiž skrývají nejvyšší polní velitelé Hamásu, mezi nimi i Jahjá Sinvár, vůdce Hamásu v Gaze a strůjce útoku ze 7. října. Rovněž předpokládají, že tam Hamás drží rukojmí. Obsazení Rafahu není nějaký krvelačný výmysl premiéra Benjamina Netanjahua, ale klíčový izraelský válečný cíl.

Problém je, že do Rafahu odešli uprchlíci z ostatních částí Gazy. Momentálně tam přebývá asi 1,4 milionu lidí. Celá Gaza má asi 2,3 milionu obyvatel. Útok na město se může lehce proměnit v bitvu s ohromným počtem nevinných obětí. Jak ubíhá čas od masakru nějakých 1200 Izraelců, zapomíná se, že válku započal bestiálním řáděním právě Hamás.

Do Izraele dorazil americký ministr zahraničí Anthony Blinken, aby židovský stát varoval před útokem na Rafah. Prý to „dál izoluje Izrael ve světě a ohrozí jeho dlouhodobou bezpečnost a postavení“. Viceprezidentka USA Kamala Harrisová zas prohlásila, že pokud Izrael spustí svou operaci v Rafahu, mohou nastat nespecifikované „důsledky“.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.