Sjezdy politických stran v roce 2026: Kdo bude obhajovat pozici a pod kým se rozkýve židle? Výborný se rozmýšlí

Vyvrcholením stranického života je bezpochyby sjezd té které partaje. Jaké politické subjekty budou mít svůj kongres, sněm či fórum v blízké době a na kterých z nich si budou členové volit nové vedení? Echo přináší výhled do nového roku 2026. Čekají nás akce ODS, KDU-ČSL i Pirátů, některé strany naopak „sjezdovaly“ koncem roku 2025. Svou akci zatím neohlásili Motoristé.

Jako první se 17. den po začátku nového roku uskuteční kongres občanských demokratů. Ten bude zcela klíčový, neboť z něho vzejde nástupce bývalého premiéra Petra Fialy, který nynějšího poslance vystřídá v čele strany. Volba je na programu v sobotu, předtím během dopoledne zazní zpráva předsedy ODS. Po obědě pak dojde na volbu 1. místopředsedy ODS. V neděli dopoledne následně mají delegáti zvolit místopředsedy strany a další její orgány včetně podstatné Výkonné rady. Hlavním favoritem na post šéfa jedné z mála tradičních stran přetrvávajících po roce 1989 do dneška je bývalý ministr dopravy Martin Kupka, který je označován za Fialova korunního prince. Jeho vyzyvatelem je místostarosta jednoho z městských obvodů Ostravy Radim Ivan.

Ten kritizoval nejen vysoké poplatky za účast překračující 10 tisíc korun, ale také fakt, že tím bude omezena diskuse straníků před samotnou volbou. Ivan se setrvale vymezuje vůči zkostnatělým stranickým strukturám. Naopak podle mluvčího strany Jakuba Skyvy prošla procedura změnami a byla zavedena novinka: tzv. grilování kandidátů ihned po jejich projevu. Jako o dalších možných adeptech, kteří by se mohli volby nakonec zúčastnit, se hovoří o bývalém ministrovi a nynějším europoslanci Alexandru Vondrovi či někdejším policejním řediteli a současném senátorovi Martinu Červíčkovi. Zdvihnout vhozenou rukavici a kandidovat je možné i během samotného kongresu. Svůj projev již nepronese jihočeský hejtman Martin Kuba, který nedávno po více jak dvou dekádách „modrý“ tým opustil. Kongres se bude konat v hotelu Clarion v Praze. Po říjnových volbách čítá klub ODS 27 poslanců.

Stejný den proběhne i Celostátní fórum České pirátské strany. Sjezd strany se bude konat v Prachaticích v Kongresovém centru. I zde proběhne volba předsedy, obhajovat bude bývalý pražský primátor a následně radní pro dopravu Zdeněk Hřib, nynější poslanec. Jeho vyzyvatelem bude David Witosz, místostarosta ostravského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a magistrátní zastupitel města, který proti Hřibovi neúspěšně kandidoval již v listopadu 2024, kdy se volil nástupce dlouholetého kapitána strany Ivana Bartoše. Hřib se tehdy ujal velení pirátské bárky poprvé. Witosz se staví za to, aby se strana více budovala zespodu. Pozice místopředsedů budou obhajovat šéfka poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová a poslanec Martin Šmída. Ucházet o místo v nejužším vedení se budou také dle dosavadních oznámení místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, zastupitel Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka a místopředseda Pirátů pro Ostravsko Zacharias Samuel Fischer. Do volby místopředsedů propadne i neúspěšný uchazeč o předsednickou pozici. Kromě volby a čtení výročních zpráv je na programu mimo jiné též party s reprodukovanou hudbou – za pult pro DJ se postaví i právě Bartoš. Po říjnových volbách čítá poslanecký klub Pirátů 18 osob.

Volební sněm hnutí ANO se sejde 24. ledna v Praze. Premiér Andrej Babiš je předsedou hnutí nepřetržitě od jeho založení v roce 2011. Naposledy obhájil mandát v roce 2024 s 90 procenty hlasů. Prvním místopředsedou hnutí je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, řadovými pak ministryně financí Alena Schillerová, hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec, předseda sněmovního Zahraničního výboru Radek Vondráček a poslanec Robert Králíček. Zejména u posledního zmíněného, který měl být kandidátem na resort vnitra, ale nakonec zatím nedostal žádný vládní post, se v posledních týdnech spekulovalo, zda neupadl v nemilost předsedy, a to sice v souvislosti s pražskou zastupitelkou za ANO Lenkou Vedralovou a jejím manželem Martinem, který je vyšetřován dle serveru Aktuálně.cz v kauze krácení daní a praní špinavých peněz.

Příchod jara oslaví bratři a sestry štamprlí – respektive lidovci svým sjezdem. Řádný volební sjezd KDU-ČSL se uskuteční 24. a 25. dubna 2026 v Ostravě. V prosinci to po jednání širokého vedení lidovců v Praze novinářům řekl šéf strany Marek Výborný, bývalý ministr zemědělství. Lidovci se na sjezdu budou připravovat i na podzimní komunální a senátní volby. Výborný na sklonku roku 2024 vystřídal ve vedení strany svého kolegu z kabinetu Petra Fialy (ODS) Mariana Jurečku, exministra práce. Zda hodlá Výborný obhajovat svůj post, není zatím jasné – sdělit se to chystá stranickým kolegům a veřejnosti nejpozději do konce ledna. Stejně tak není zřejmé, kdo by ho mohl případně vyzvat. Spekuluje se ovšem, že svůj názor změnil oblíbený jihomoravský hejtman Jan Grolich a že zkusí o funkci předsedy zabojovat. Pokud by k tomu došlo, jeho vítězství by bylo zřejmě předem dané a otázkou by pouze bylo, zda mu má Výborný pro forma dělat konkurenta.

Jedním z Výborného vyzyvatelů v roce 2024 byl i senátor a někdejší šéf strany Jiří Čunek, který v posledních týdnech uvedl, že „novou vládu v ČR vítá s nadějí, že svět se bude opět vracet k přirozenému způsobu života“. Naopak Výborný po volbách tvrdě odmítl jakékoliv vládní angažmá v koalici s hnutím ANO. „Opozice pro nás není trest, ale je to velká příležitost,“ zdůraznil předseda po jednání lidoveckého vedení v říjnu. „Toto mohu jednoznačně dementovat,“ uvedl tehdy na konto spekulací. Současnými místopředsedy strany jsou politický matador Pavel Bělobrádek, Jiří Horák, který obhájil svůj mandát a dva noví lidovečtí zákonodárci: poslanec Václav Pláteník a poslankyně Monika Brzesková. Očekává se, že v rámci celkového procesu omlazování strany to budou znovu právě oni, kdo bude funkce místopředsedů obhajovat, snad s výjimkou Bělobrádka, u něhož hraje klíčovou roli jeho zdravotní stav. Spekuluje se, že Bělobrádka by v předsednictvu jakožto „hlas zkušeností“ mohl nahradit Jurečka, taktéž bývalý šéf. KDU-ČSL získala ve sněmovních volbách 16 mandátů.

V květnu by mělo dojít na řádný volební sjezd KSČM. Komunisté se pod vedením své jediné europoslankyně Kateřiny Konečné nedostali v rámci hnutí Stačilo! do Poslanecké sněmovny, skončili pod 5procentní hranicí. Konečná i po debaklu zůstává ve vedení partaje, nikdo nenavrhl její odvolání. V sobotu 13. prosince 2025 se konal v Praze nevolební sjezd KSČM, jednání bylo neveřejné. Tématem byla mimo jiné novela trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, což může být mimo jiné konec pro název strany jako takové. Delegáti ovšem v prosinci odmítli změnu právního statusu či názvu strany.

Některé subjekty sjezdovaly koncem roku 2025

V sobotu 13. prosince proběhl mimořádný sjezd nejstarší české politické strany, sociálních demokratů (SocDem, dříve ČSSD). Ti obdobně jako KSČM kandidovali pod hlavičkou Stačilo! a ve volbách neuspěli. Sjezd se konal on-line a zvítězil v něm dosavadní místopředseda partaje Jiří Nedvěd, který porazil Petra Pavlíka, jenž chtěl spolu s expremiérem Vladimírem Špidlou dovést stranu do řádného sjezdu v příštím roce. Jana Maláčová, která vyvodila osobní odpovědnost za volební prohru a dnes v čele strany skončila, popřála Nedvědovi, aby naplnil její sny. Nový předseda chce stranu dle svých slov vést 3 roky.

Hnutí SPD uspořádalo 29. listopadu 2025 v Praze 12. celostátní konferenci za účasti 250 delegátů z celé republiky. Předsednictvo, které zůstalo po volbách nezměněné, má do dubna 2026 svolat další celostátní konferenci a ve spolupráci s členskou základnou projednat klíčové kroky a případné koncepční změny. Listopadová konference si stanovila jako jeden z cílů znovu získat ztracené voliče a vyzvala členy hnutí, aby nepolevili ve své aktivitě. Delegáti se shodli, že předvolební kampaň nenaplnila očekávání, zejména pokud jde o její rozsah, dynamiku a schopnost oslovit nové voliče. V rámci jednání zazněly návrhy na úpravy programu, strategie i řízení hnutí, které mají posílit jeho další rozvoj. Důležitým tématem byla příprava na komunální a senátní volby v roce 2026. Od vzniku subjektu v roce 2015 je jeho předsedou Tomio Okamura, zakladatel SPD. V říjnových volbách získalo hnutí 15 poslanců, nicméně jen 10 jich je kmenových – jsou členy subjektu.

Počátkem listopadu si svého předsedu zvolila TOP 09, stal se jím poslanec Matěj Ondřej Havel, který vystřídal bývalou předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. Ta funkci ze zdravotních důvodů neobhajovala. Sněm se odehrál v pražském hotelu Don Giovanni. Místopředsedy se stali například bývalý ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek či exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Po říjnových volbách má klub strany 9 zákonodárců.