Česko zažívá dronový boom. Na co si dát pozor?

V Česku už je skoro 90 000 provozovatelů dronů a jejich počet za poslední dva roky stoupl přibližně o třetinu. Ke stále populárnějším strojům, které řada lidí během vánočních svátků dostala, se však váže i nepříjemná povinnost i malý stroj registrovat u Úřadu pro civilní letectví. Jinak hrozí lidem sankce. Na stoupající počet dronů na nebi letos zareagoval i stát. A to přísnější definicí toho kde mohou stroje létat, ale i přehlednou mapou DroneMap, kde si uživatelé mohou najít, kde a za jakých podmínek mohou své bezpilotní stroje používat.

Nejpopulárnější jsou drony do 249 g, které jsou v takzvané open kategorii a vztahuje se na ně nejméně omezení v rámci provozu. Právě o tyto drony je tak největší zájem. „Dlouhodobým bestsellerem jsou tzv. minidrony s hmotností do 249 g (např. řada DJI Mini). Zákazníci je volí hlavně kvůli legislativě – v kategorii Open A1 s nimi mají nejméně omezení. Hobby piloti je mají na "hollywoodské" záběry z dovolených, ale stále častěji vidíme přerod k profi využití – realitní makléři, inspektoři staveb nebo svatební kameramani,“ uvedl Marek Táborský ze společnosti DronPro.

V případě, že má však i dron do 249 g senzor schopný snímat osobní údaje, například kameru, musí být registrován. Pokud je dron těžší 250 g, je už mimo nejnižší kategorii C0 a uživatel musí absolvovat i online pilotní zkoušky. Povinnost této registrace vychází z evropských předpisů a je povinná pro většinu uživatelů dronů od roku 2021. Registraci musí provést osoba starší 18 let, u dětí tak jejich zákonný zástupce. Létat samostatně s dronem mohou lidé od 16 let, mladší mohou pouze pod dozorem. Po registraci dostanou z registru štítek, který musí dát na všechny drony, které provozují. Výjimku z registrace mají drony, které jsou dle evropských směrnic vedené jako hračky pro děti.

Drony se také využívají například v zemědělství či monitorování terénu, kde pomocí senzorů mohou monitorovat úrodu či levněji a rychleji postřikovat proti škůdcům či hnojit.

Obecně si musí uživatelé dronů dát pozor především na vzdálenost od země, budov a lidí. Obecně platí, že drony mohou létat pouze do výšky 120 metrů a jejich provozovatel je musí vždy vidět. Drony také nesmí létat nad shromážděním lidí. Drony také musí létat 30 m až 150 m od budov, v závislosti na kategorii dronu.

Dále drony nesmí létat nad letišti, železnicí či vojenskými objekty či kritickou infrastrukturou, jako jsou elektrárny. Omezení platí také při létání nad přírodními rezervacemi, kdy musí provozovatelé dronů získat povolení.

V září tohoto roku ministerstvo dopravy zveřejnilo takzvanou DroneMap, která má uživatelům zjednodušit orientaci a přehled, v jakých oblastech mohou létat, a ve kterých ne. Každý uživatel dronu má povinnost si zjistit, zda jeho plánovaný let neporušuje předpisy či nebude v zóně, do které musí žádat o povolení. V aplikaci se ukazují i aktuální omezení například kvůli kulturním akcím či haváriím a uživatel v ní získá informace na koho se obrátit v případě nutného povolení.

Současně letos ÚCL výrazně upravil zeměpisné zóny pro lety dronů. Od září už neplatí jednotná zóna nad celou republikou LKR10-UAS, která byla zrušena a nahrazena zeměpisnou zónou LKR310 - UAS s jednotlivými zónami LKR311-318, které upravují pravidla podle typu dronu a prostoru, nad kterým letí. Jiná pravidla platí pro železnici, energetiku či obydlené oblasti.

Jedná se také o reakci na stále stoupající počet uživatelů těchto dronů. Zatímco na začátku roku 2024 Úřad pro civilní letectví registroval 56 943 provozovatelů bezpilotních systémů a 60 795 dálkově řídících pilotů. Nyní už podle mluvčí Jitky Ungerové úřad registruje 88 179 provozovatelů a 90 505 dálkově řídících pilotů.

PSALI JSME: Obavy z tajemných dronů. Za neoprávněné lety hrozí pokuty, u vojenských objektů i vězení

A podle úřadu si uživatelé nový systém, ve kterém se mohou registrovat pro let a zjistit, zda jsou v oblasti platná omezení, pochvalují. „Od 1. 9. 2025 evidujeme zatím 91 oznámení přestupku předaných Úřadu pro civilní letectví Policií České republiky. Z tohoto počtu je celkem 48 oznámení přestupku na neznámého pachatele. Od září 2025 bylo uzavřeno 9 řízení, u kterých byla uložena sankce pokuty, všechny ve výši 10 000 Kč. Od 1. 9. 2025 bylo Úřadem uzavřeno dalších 10 řízení, u kterých byla uložena sankce napomenutí,“ uvedla k porušování platné legislativy.

Ta přitom v určitých případech může být mnohem přísnější. ÚCL může udělit pokutu až 100 000 korun za let v zakázané oblasti. V případě způsobení nehody hrozí fyzickým osobám sankce do tří milionů korun, podnikatelům a právnickým osobám až pět milionů. V případě, že dron poletí nad kritickou infrastrukturou, může být sankce v určitých případech mnohem závažnější. „Může jít například o trestný čin obecného ohrožení, poškození cizí věci, ohrožení utajované informace, nebo v krajních případech, s určitým úmyslem, i o závažnější trestné činy, za které již hrozí trest odnětí svobody,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Úřadu pro civilní letectví Jitka Ungerová.

Lety neznámých dronů nad kritickou infrastrukturou, jako jsou vojenské základny či letiště, způsobily letos na podzim poprask a komplikace v řadě evropských zemí. Nejvíce, skoro dvě desítky, se jich objevilo ve směru z východu do Polska. Zasahovala armáda a proti dronům zasahovaly stíhačky NATO se zbraněmi, jejichž hodnota několikanásobně přesahovala cenu samotných dronů. Na začátku září pak zasahovalo letectvo proti dronům v Rumunsku. Omezit provoz kvůli dronům muselo v září také pět dánských letišť a ke konci září také letiště u norského Osla. Šok pak způsobily roje dronů nad Šlesvickem-Holštýnskem v Německu a to i nad vojenskými objekty, proti kterým nikdo nezasáhl. Na začátku října byla pak drony nahlášeny anonymem i nad pražským letištěm Ruzyně. Bezpečnostní složky zavedly zpřísněná bezpečnostní opatření, žádné drony však nenalezly.

Přesto je využívání dronů, ať pracovně či rekreačně, stále populárnější, podle společnosti DronPro v posledních letech trh, především v segmentu prodeje mezi dodavateli a prodejci (B2B segment), roste o desítky procent ročně. Velký zájem je pak o využívání dronů v průmyslu, uvedl Táborský z DronPro. Ceny nejprodávanějších dronů se nejčastěji pohybují mezi 12 až 30 tisíci korun.