Čtvrt století s letadlem Alca. L-159 si kromě české armády pořídil Irák a americká firma pro výcvik

Lehký bojový letoun L-159 Alca byl ambiciózním projektem společnosti Aero Vodochody i české vlády. Stroj, který vycházel z úspěšného cvičeného modelu L-39 Albatros, ale nedopadl tak docela, jak si jeho tvůrci představovali. Nové alky si nakonec ve větším množství objednalo pouze české letectvo, které první kusy převzalo 29. prosince 2000, a až po letech si starší letouny pořídil Irák nebo americká firma věnující se výcviku bojových pilotů. Na druhou stranu ale letadlo pomohlo Aeru přežít obtížné období po ztrátě východních trhů a vyzkoušet si moderní technologie.

Alca - nebo také ALCA, což je zkratka slov Advanced Light Combat Aircraft, tedy pokročilý lehký bojový letoun - na první pohled připomíná původní L-39 Albatros, zkonstruovaný na konci 60. let minulého století. Pečlivý pozorovatel si všimne odlišného tvaru přídě, jinak je ale navenek všechno téměř stejné, včetně toho, že dvě z osmi nádrží jsou umístěné na koncích křídel. Hlavní změny se totiž nacházejí uvnitř letadla, které dostalo moderní západní přístrojové vybavení nebo americký proudový motor místo původní pohonné jednotky sovětské konstrukce.

Velký rozdíl je také v tom, že L-159 byl vyvíjen jako jednomístný bojový stroj, dvoumístná cvičná varianta vznikla až později, vesměs přestavbou z již vyrobených letadel. Těch přitom bylo k dispozici velké množství. Ministerstvo obrany totiž v červenci 1997, měsíc po oficiálním předvedení alky veřejnosti, objednalo 72 letadel za více než 50 miliard korun. Dvě třetiny ze strojů, dodaných mezi jarem 2000 a koncem roku 2003, ale skončily dlouhodobě uskladněné v Aeru. Čeští vojenští piloti dostali k aktivnímu využití jen 24 strojů.

Zařazování nového bitevníku do výzbroje české armády poznamenala už v prvních letech tragická nehoda, při které 24. února 2003 zahynul pilot. Jednatřicetiletý letec z čáslavské základny měl tehdy ve vojenském prostoru Jince vyzkoušet, jak se letadlo chová s podvěšenými kontejnery s kanony Plamen. Jeden z manévrů ale zahájil příliš nízko a ačkoli se pokoušel do poslední chvíle stroj zachránit, nepodařilo se to. Těsně předtím, než jeho alka narazila do lesa, se pilot rozhodl katapultovat, už to ale nestihl.

Smrt letce negativně zasáhla zavádění nového stroje do služby, navíc už předtím L-159 provázely dětské nemoci. Dalších téměř deset let ale létali tito následníci albatrosů v barvách českého vojenského letectva bez vážnějších potíží, až do listopadu 2012. Tehdy se u Kolína zřítila druhá alka, vyšetřování ukázalo, že ji svou chybou způsobil pilot. V březnu 2021 při výcvikovém letu odpadl další alce kryt kabiny. Jinak ale L-159 ukázaly, že se jedná o spolehlivé letouny, což dokázaly třeba na mezinárodních vojenských cvičeních.

Po letech strávených ve službě českého letectva si také alky našly cestu k zahraničním uživatelům. Nevyšly sice plány na prodej těchto letadel do afrických nebo asijských zemí a pokus o dodávku do Bolívie a Venezuely údajně zablokovaly Spojené státy (které mají kvůli použitým technologiím poslední slovo), v roce 2015 ale zamířil tucet L-159 do Iráku, který je nasadil do bojů proti Islámskému státu. Kromě iráckého letectva si dvě desítky letounů pořídila americká firma Draken International, jejíž stroje simulují protivníka při výcviku vzdušného boje. Létají v Británii a USA.

České vojenské letectvo, které díky alkám už před příchodem gripenů v roce 2005 mohlo cvičit své piloty na technice se západním přístrojovým vybavením, v současnosti řeší budoucnost nyní provozovaných 16 jednomístných a osmi dvoumístných L-159. V principu má dvě možnosti - buď je udržovat dál v provozu v současném provedení, nebo je poslat do Aera na modernizaci. Podle nynějších plánů by přitom L-159 měly po ukončení dodávek 24 amerických stíhaček F-35 Lightning II v roce 2035 v letectvu skončit, stejně jako stroje JAS-39 Gripen.