Dávka na bydlení může letos „spolknout“ přes 22 miliard

Populární příspěvek na bydlení by mohl letos výrazně překonat dvacetimiliardovou hranici výdajů z minulého roku. Ačkoliv od října začíná platit nová „superdávka“, která pod sebe sdruží i příspěvek na bydlení, jeho uživatelé mají příspěvek automaticky pobírat do konce roku v současné výši. O poslední přepočet si mohli požádat do čtvrtka. Za první pololetí přitom na dávku na bydlení zamířilo už přes 11 miliard korun. V minulém roce to bylo „pouze“ 9,8 miliardy.

Jak ukazují nejnovější čísla ministerstva práce, příspěvek na bydlení pokořil nový rekord. S blížící se změnou příspěvku na bydlení v současné podobě se o něj hlásí stále větší množství lidí. Během začátku roku došlo několikrát k překonání dosavadních rekordů, v březnu příspěvek poprvé překročil hranici 300 tisíc domácností, v červnu už se dostal nad 310 tisíc.

Celkem tak v červnu pobíralo příspěvek 311,9 tisíc domácností, tedy meziročně o 30 tisíc více. Příspěvek tak vyšel v červnu státní rozpočet na 2 miliardy korun, o 300 milionů více než v minulém roce a od počátku roku už dosáhly výdaje částky 11,2 miliardy korun. Před rokem stát na dávku během prvního pololetí vydal 9,8 miliardy. Do konce roku to už však bylo 20,3 miliardy korun.

Ačkoliv tak do letošního roku zasáhne reforma sociálních dávek, která začíná platit od října, na výdajích za příspěvek na bydlení se to nemusí projevit kvůli přechodnému období. To má totiž současným uživatelům dávky zajistit vyplácení stejné výše příspěvku až do konce roku. K získání příspěvku dokládají lidé své příjmy a náklady, k přepočtům může docházet vždy za čtvrtletí. Vzhledem k říjnovému přechodu k superdávce tak zůstal červenec posledním měsícem, kdy mohli lidé požádat o přepočet. V případě, že uživatelům dávky vzrostly náklady či se snížily příjmy, mohlo dojít ještě k jeho navýšení. A v této výši, pokud se tedy příspěvku lidé nevzdají či nedoložili, že na něj ztratili nárok, už zůstane i pro zbytek roku.

To by tak mohlo vzhledem k trendu z minulých let znamenat, že příspěvek zvládne do konce roku dosáhnout více než dvojnásobku, tedy částky přes 22 miliard korun. V příštím roce pak příspěvek postupně pohltí nová „superdávka“, co to bude znamenat pro výdaje systému sociálních dávek však zatím není jisté. Ministerstvo práce od počátku říká, že cílem reformy není ušetřit, ale více zacílit dávky a motivovat skrze ně k pracovní aktivitě. Podle odhadů ministerstva tak může dojít i ke zdražení systému sociálních dávek o několik miliard.

Příspěvek na bydlení čelil v posledních letech kritice, na nájem totiž daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. Ukazují to i některé případy, které dříve popsal deník Echo24. To se má změnit právě s revizí dávek a příchodem tzv. „superdávky“. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně. Kritici však varovali před tím, že nynější reforma dávek zároveň může výrazně poškodit ty, kteří skutečně pomoc potřebují, jako například část samoživitelek žijících s menšími dětmi.

Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“. Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent a dosáhly poprvé 20 miliard korun. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2,4násobně.

I po reformě dávek má zůstat u příspěvku na bydlení v platnosti limit 30 procent výdajů na bydlení. Nyní se ale mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky.

V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně. Pro ty, kteří spadnou do kategorie „běžné“ domácnosti tak má změna znamenat i velmi výrazný úbytek podpory právě za složku bydlení, pro „zranitelné“ naopak zvýšení.