Po volbách bude potřeba další konsolidační balíček, přiznává Stanjura

Druhý konsolidační balíček bude po volbách v letošním roce nutnost. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opatření by měla být připravena do konce roku 2026 vládnutí, tedy z pohledu vládního mandátu o něco dříve, než jak tomu bylo v tomto období. Zatímco opozice chce daně snižovat a efektivněji vybírat, současné vládní strany nabízí celou řadu různých řešení.

Konsolidaci nařizuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V posledních letech tuto povinnou konsolidaci ovlivňuje tzv. konsolidační balíček oznámený v květnu 2023 vládou Petra Fialy (ODS). „Je evidentní, že pro rok 2027 musíme konsolidovat, pokud chceme dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti zhruba 0,4 procentního bodu, což je při letošních cenách 30 až 35 miliard korun,“ uvedl podle České televize Stanjura.

Podle Stanjury se současné vládě daří deficity snižovat, byť ekonomové kritizují, že tempo konsolidace je nižší, než by mohlo být, pokud by nedošlo například ke zrušení superhrubé mzdy ještě v minulém období. Vláda nicméně považuje své ekonomické působení za úspěšné. „Trendy jsou evidentní, snížil se deficit státního rozpočtu a také se snížil deficit veřejných financí, což je to klíčové kritérium, které posuzuje Evropa,“ sdělil Stanjura. „Bez konsolidačního balíčku by ten deficit byl mnohem vyšší,“ nechal se slyšet ministr.

ECHO PORADA: Koho irituje Robert Fico. A žene se Slovensko na východ?

Varianty, jak chtějí jednotlivé strany deficity veřejných financí snižovat, jsou různé. Hnutí ANO například podle slov svého šéfa Andreje Babiše chce daně snižovat a efektivně vybírat. Klíčovým projektem hnutí je znovuzavedení Elektronické evidence tržeb, ale deník Echo24 informoval i o dalších plánech jednotlivých subjektů.

Například TOP 09 chce výrazné snížení daně z příjmu fyzických a právnických osob, a naopak zvýšení DPH, spotřebních daní a daní majetkových. „Uvedenou změnou by byli více motivováni zaměstnanci, podnikatelé i zahraniční investoři, došlo by k omezení nadměrné spotřeby, byl by omezen vliv hospodářských cyklů a současně se by se omezily daňové úniky,“ řekl pro Echo24 ekonomický expert strany Miloš Nový. Součástí daňové reformy musí podle něj být přechod na jedinou sazbu DPH a změna rozpočtového určení daní (RUD) s cílem podpořit snahy obcí o vstup investorů s vysokou přidanou hodnotou a současně narovnat dosud nespravedlivou distribuci příjmů napříč jednotlivými kraji.

Škrtat je potřeba plošně, říká Skopeček

Ministr průmyslu a obchodu a ekonomický expert hnutí STAN Lukáš Vlček zase pro Echo24 řekl, že je potřeba začít samotnou definicí, jaký rozsah služeb státu česká společnost poptává z pohledu dostupnosti a kvality. „Tedy takové oblasti, jako je školství, zdravotnictví, dopravní obslužnost, bezpečnost, rozsah investic. Dále je důležitý politický cíl, směřovat k vyrovnaným výdajům státního rozpočtu a vnímat vnější svět, jako je například růst výdajů na obranu. Od tohoto se odvine mnoho dalšího,“ uvedl Vlček a za sebe k otázce příjmů a výdajů státního rozpočtu konkretizoval čtyři kroky.

Mezi nimi je kromě zeštíhlování státu také třeba zvyšování daní z neřestí jako je alkohol či tabák či rušení daňových výjimek, včetně zavedení spotřební daně na tiché víno.

ROZHOVOR: Razantní snížení daní nečekám, říká Skopeček

O rušení daňových výjimek hovoří také Stanjurův stranický kolega Jan Skopeček (ODS). Ten v rozhovoru pro Echo24 řekl, že politická shoda na snižování daní ani změně struktury daňového systému nyní není. „Největší prostor se podle mě otevírá pro zjednodušování daňového systému. To znamená odstraňování nejrůznějších výjimek daňového systému, který je objektivně složitý. Tam vidím největší prostor pro aktivitu. Každá daňová výjimka má za sebou nějaké příjemce, kteří z ní těží. Je to rozhodně nejednoduchý politický boj, ale myslím, že na tom může být větší politická shoda,“ řekl Skopeček s tím, že se ale obává ekonomických dopadů Green Dealu a amerických cel.

Sám by si přál podle svých slov například zmíněné sjednocení sazby DPH, k tomu ale chybí partneři. Zároveň dodal, že škrtat na výdajích států je potřeba plošně. „V objemu schodků, které tady máme, nejde hledat drobné, jednotlivé úspory, ale je potřeba říci těm ministerstvům: Škrtněte tolik a tolik procent. A pak nastupuje politická a manažerská schopnost ministrů úspory v této výši najít a navrhnout. Samozřejmě si vláda může říci, že něco je priorita, kde se škrtat nebude, to je jasné. Ale nesmí být těch priorit třeba dvacet pět.“ řekl Skopeček.

KOMENTÁŘ: O naději Zbyňka Stanjury