Volby na kubánský způsob. O 470 křesel „soupeří“ 470 kandidátů, všichni jsou komunisté

O 470 parlamentních křesel se uchází 470 kandidátů, většina z nich jsou členové kubánské komunistické strany, která je jedinou povolenou politickou stranou. Předvolební kampaň je zakázaná, podle vlády se tím zamezí korupci. Takové jsou parlamentní volby na Kubě, které se uskuteční v neděli. Mnoho Kubánců se z těchto důvodů hlasovat nechystá a volby nepovažují za demokratické. Někteří mají také příbuzné ve vězení kvůli politickým názorům a nevěří, že nový parlament zlepší jejich životy.

"V diktatuře se nevolí a pokud se k volbám jde, tak je to způsob legitimizace režimu," uvedla známá kubánská disidentka Berta Solerová. "Kdo sčítá hlasy? Kdo řídí volební komise? Komunistická strana Kuby," dodala Solerová, kterou místní policie pravidelně zatýká, když se chystá se svým opozičním hnutím Dámy v bílém demonstrovat za propuštění politických vězňů. Těch je na Kubě podle španělské nevládní organizace Prisoners Defenders nejméně 1066.

Mnozí opoziční lídři vyzvali k bojkotu voleb. "Vysoká volební neúčast může být tlakem na vládu, která si je dobře vědoma, že musí dělat reformy, zatím je ale provádí spíše jen v ekonomické oblasti," řekl Manuel Cuesta Morúa, který je ve vedení Rady pro demokratickou transformaci na Kubě. Připomněl, že k volbám na Kubě chodí čím dál méně lidí. Zatímco mezi lety 1976 až 2013 nepřišlo k volbám deset procent, v předchozích parlamentních volbách to bylo 14 procent, v referendu o zákonu o rodině loni v září 26 procent a v místních volbách loni v listopadu přes 30 procent voličů.

Nedostatek potravin i léků, porušování svobody slova, rasová diskriminace, náboženská nesvoboda - takové jsou důvody, které uvedlo několik Kubánců v propagačním videu opozičního hnutí D Frente (Fronta D), které vyzývá k bojkotu voleb. "Článek 52 ústavy - právo svobodně vycestovat a vrátit se, článek 54 - svoboda projevu, článek 55 - svoboda médií, článek 56 právo na shromažďování," vyjmenovává jedna žena na tomto videu práva zaručená kubánskou ústavou, která ale režim zjevně nedodržuje.

K volbám v neděli může jít přes osm milionů z asi 11 milionů Kubánců. Volit mohou lidé už od 16 let. "Neznám žádného z kandidátů ani nevím, jestli se zajímají o moje problémy," řekl agentuře EFE devatenáctiletý Mario. Podobně se vyjádřili i další mladí. Mariův dědeček ale k volbám půjde, protože to považuje za občanskou povinnost.

Volební proces na Kubě je poměrně složitý. Část kandidátů vybírají kandidátní komise tvořené zástupci různých organizací, například sdružení zemědělců, žen, studentů či takzvaných výborů na obranu revoluce. Část kandidátů pak nominují místní zastupitelstva a seznamy schvaluje národní volební komise, která kandidáty posuzuje mimo jiné podle jejich "revoluční minulosti", vlastenectví či etických hodnot. Kubánští poslanci mají pětiletý mandát a nedostávají plat. Do 45 dnů od voleb by měl nový parlament zvolit kubánského prezidenta. Očekává se, že v úřadu potvrdí Miguela Díaze-Canela.

Kubánský režim provedl v posledních letech několik reforem, zejména v ekonomické oblasti. V roce 2021 povolil fungování soukromých firem, ale jen v omezeném okruhu činností a obchod se zahraničím jim povolil jen přes státní firmu. Už předtím na Kubě fungovali živnostníci, i oni měli omezená pravidla i šíři odvětví. Od roku 2019 platí na Kubě nová ústava, která nicméně opět zakotvuje "vůdčí úlohu komunistické strany".

Od loňska platí také zákon o rodině, který mimo jiné umožňuje homosexuální sňatky včetně adopcí dětí těmito páry. Podle opozice se ale vláda takto jen snaží vylepšit si image v zahraničí a také uklidnit sociální napětí v době stále se zhoršující ekonomické krize a po protivládních protestech z července 2021, které byly největší za několik desetiletí. Kvůli těmto demonstracím skončily stovky lidí ve vězení a někteří byli odsouzeni až ke 30 letům za mřížemi za vzpouru. V loňském roce se také kvůli ekonomické situaci a represím vůči kritikům režimu výrazně zvýšila emigrace z Kuby, jen do USA se pokusilo ilegálně dostat na 250.000 Kubánců.