„Nehledejme další viníky,“ řekl Pavel o střelbě na univerzitě v novoročním projevu

Petr Pavel přednesl svůj první novoroční projev. Prezident republiky se o Novém roce k občanům obrátil poprvé od roku 2013, po kterém se Miloš Zeman rozhodl projev hlavy státu přesunout na 26. prosince. Vyjádřil se v něm ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a obrátil se k mladým lidem a vyzval je, aby se zajímali o své okolí. Pokáral vládu za nedostatky v komunikaci, ale ocenil, že nemá výraznější rozepře. Také vystoupil za přijetí eura.

Pavel úvodní část projevu věnoval tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Mysleli jsme, že taková tragédie se u nás nestane a že se ani stát nemůže,“ řekl prezident o útoku jednoho z tamních studentů. Zároveň vyzval, aby veřejnost nehledala další viníky než samotného střelce. „Není možné zajistit přítomnost policistů na všech veřejných místech,“ uvedl.

Podle prezidenta sice lze zlepšovat zákony, kontroly a opatření, ale nebezpečí nebude nikdy úplně eliminováno. „Nemůžeme se kvůli strachu vzdát svobody,“ prohlásil Pavel.

Dále se prezident věnoval politické situaci v zemi. Ocenil, že pětičlenná vládní koalice neměla výraznější rozepře, vládě však vytkl, že se jí nedaří své kroky adekvátně vysvětlovat veřejnosti. Smyslem opozice, ve které aktuálně jsou hnutí ANO a SPD, je podle Pavla kritika kabinetu a tvorba alternativních řešení. „Tento úkol jí vláda ulehčuje tím, že se jí nedaří vysvětlovat svá opatření a reformní kroky. Nedaří se jí přesvědčovat občany, a tím je získat na svou stranu. Některé nepopulární a nepříjemné změny jsou ale nezbytné, pokud se máme z potíží dostat,“ dodal prezident.

Po letech by se podle Pavla měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal prezident.

Značnou část projevu Pavel věnoval mladým lidem. Je podle něj důležité, aby se zajímali o své okolí a snažili se měnit věci k lepšímu. Společnost podle hlavy státu potřebuje nápady mladé generace, její odvahu i aktivitu a schopnost stát si za svým.

Pavel řekl, že si uvědomuje, jak neutěšitelné je pro mladé lidi myslet na budoucnost, kde se zdá téměř nemožné dosáhnout na uspokojivé bydlení a ekonomickou samostatnost, ve světě, kde se hroutí životní prostředí. „Jak těžké je fungovat pod tlakem digitálního světa, který představuje nekonečný příliv informací, možností, nepřetržitou komunikaci, a zároveň nároků, které na vás máme,“ uvedl. Nejistoty mají podle něj dopad na duševní zdraví některých lidí.

Prezident má pocit, že hodnoty mladé generace jsou mnohdy pevnější než ty, s nimiž do dospělého života vstupovali jeho vrstevníci. „Společnost potřebuje vaše nápady, vaši odvahu i vaši aktivitu a schopnost stát si za svým. Mladá generace byla vždy nositelem změny. Proto má cenu, abyste se zajímali o své okolí a snažili se měnit věci k lepšímu. A vím, že mnozí z vás to dělají i přesto, že se setkáváte s nepochopením,“ řekl Pavel. Pozornost politiky a společnosti by se podle něj měla obrátit k potížím mladých.

V náročných chvílích se podle prezidenta lidé mohou opřít o své nejbližší. „I pro mě je takovou oporou moje rodina a hlavně moje žena Eva, která se v loňském roce musela sžít s novou rolí. A já ji obdivuji za to, jak to zvládá,“ poznamenal. „Přeji vám všem, ať máte každý někoho, o koho se můžete opřít, když to potřebujete, a s kým můžete sdílet radost, když se vám daří. Už to je velké štěstí. V nadcházejícím roce vám přeji hlavně zdraví, štěstí a velkou dávku dobré vůle,“ uzavřel Pavel svůj projev.

Tradici novoročních projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění. Ve 30. letech pak Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.

Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval po svém nástupu do funkce také druhý československý prezident Edvard Beneš. Tradici nepřerušil ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal poselství národu přednášet na Nový rok.

Dosud s projevem vystupoval 1. ledna premiér Fiala, rozhodl se ho ale přesunout právě kvůli Pavlově návratu k novoročním poselstvím. Na konci loňského roku ministerský předseda hovořil o tom, že od roku 2024 očekává, že bude mnohem lepší než roky předcházející, to nejhorší má podle něj Česko za sebou. Premiér připomněl i nedávnou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která stála životy 14 lidí a útočníka.