Pearl Harbor v Silicon Valley

KOMENTÁŘ

Pearl Harbor v Silicon Valley
Akcie společnosti NVidia, jejíž procesory pohání Američany vyvinutou AI, ztratily 17 % své hodnoty, tedy téměř 600 miliard dolarů, což představuje největší ztrátu v historii. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Na posledních pár dní může být pohlíženo jako na přelom v lidských dějinách. Čínská firma DeepSeek uvedla svou umělou inteligenci, čímž na druhé straně Pacifiku vyvolala paniku. V amerických novinách je těžké najít článek, který by neobsahoval termín „Sputnik moment“, odkazující na okamžik, kdy SSSR vypustil první družici a USA si uvědomily, že zaostávají v technologickém závodu. Akcie společnosti NVidia, jejíž procesory pohání Američany vyvinutou AI, ztratily 17 % své hodnoty, tedy téměř 600 miliard dolarů, což představuje největší ztrátu v historii. Celková hodnota technologických gigantů klesla o více než bilion dolarů.

Silicon Valley zažilo svůj Pearl Harbor. Dosavadní vývoj umělé inteligence se opíral o předpoklad, že k posouvání hranic je potřeba více výpočetní síly. To znamenalo budování obřích výpočetních center, vybavených nespočtem drahých čipů, poháněných obrovským množstvím energie, financovaných miliardami dolarů. Američtí lídři technologického průmyslu tak byli přesvědčeni, že jejich pozice je nedostižná. Nikdo přece takovými zdroji nedisponuje.

 

Vývoj umělé inteligence od DeepSeek stál jen 6 milionů dolarů, což je přibližně 1/50 ceny konkurenčních amerických modelů. Najednou se zdá, že vytvořit AI může za relativně drobné téměř kdokoli, nepotřebuje nekonečné finanční prostředky.

Pro Silicon Valley to znamená vyhlášení války. Po desítky let bylo na špici světového technologického vývoje a této pozice se rozhodně nebude chtít vzdát. Nedávno Trumpovou administrativou oznámený projekt Stargate, který má do výzkumu umělé inteligence nalít 500 miliard dolarů, najednou působí jako prozíravá investice. Spojené státy se zároveň již nyní snaží podkopat čínský vývoj sankcemi a zákazy vývozu. Umělá inteligence se rychle stává otázkou národní bezpečnosti.

Sam Altman, šéf OpenAI, která stojí za ChatGPT, prohlásil, že umělá inteligence si vynutí „změnu sociální smlouvy“. To vyvolalo pobouření – mnozí tvrdí, že si hraje na inženýra lidstva. Altman tím však myslel, že změny přicházející s AI jsou obrovské a promění celou společnost. Jsme vlastně ve stejné situaci jako naši předci v 18. století, kteří mohli sledovat, jak série kutilů zdokonaluje parní stroj, čímž odstartovala průmyslovou revoluci, modernitu a proměnu světa k nepoznání.

Představa, že nás čeká něco podobného, je samozřejmě děsivá. Volání po regulaci, nebo dokonce zastavení vývoje je pochopitelné, ale předem odsouzené k nezdaru. Tito lidé jsou dnešním ekvivalentem britských ludditů, kteří na začátku 19. století ničili automatizované tkalcovské stroje ze strachu před změnami. Jejich boj proti automatizaci a modernizaci však neměl šanci na úspěch.

Před rokem jsem se účastnil jednání na americkém ministerstvu zahraničí, kde skupinka diplomatů nadšeně hovořila o snahách zavést světový regulační rámec pro AI. Na mou otázku, co na to Čína, nedokázali přesvědčivě odpovědět. Ukazuje se, že pokud se některé státy pokusí umělou inteligenci regulovat, jiné to ignorují a využijí svou konkurenční výhodu. Pandořina skříňka umělé inteligence je otevřena – nezbývá než zajistit, aby to neskončilo katastrofou.

Temné stránky AI ukazuje právě i DeepSeek. Důsledně cenzuruje odpovědi na témata citlivá pro čínskou komunistickou stranu. „Jen se ho neptejte na tibetský exil, první manželku Si Ťin-pchinga, hladomor po Velkém skoku vpřed, dopady kulturní revoluce, protesty v Hongkongu, ‚koně z trávy a hlíny‘, ‚tankistu‘, ‚prázdnou židli‘ nebo na to, co se stalo s Jimmym Laiem. DeepSeek si o nich nic nemyslí,“ shrnul své zkušenosti novinář Ross Anderson pro The Spectator. „Kůň z trávy a hlíny“ je odkaz na vulgární čínskou slovní hříčku, „tankista“ na neznámého muže, který zastavil ozbrojenou kolonu během masakru na náměstí Nebeského klidu, a „prázdná židle“ na disidenta Liou Siao-poa. To je zářný příklad, jak může být umělá inteligence zneužita ke kontrole toku informací.

×

Podobné články